Hospodaření územních samospráv za tři čtvrtiny roku

12. 12. 2023 Obec a finance Ekonomika

Finanční hospodaření územních samosprávných celků vykazuje dlouhodobě pozitivní výsledky. Nejinak tomu bylo i za tři čtvrtiny letošního roku, kdy všechny tři segmenty samosprávy – obce, kraje i hlavní město Praha vykazují kladné saldo rozpočtu, které je navíc příznivější než ve stejném období loňského roku.

Nejprve se budeme zabývat hospodařením všech obcí bez Prahy, poté probereme rozpočtové údaje krajů, a nakonec zhodnotíme výsledky finančního hospodaření hlavního města, které je sice největší obcí, ale má specifické postavení a pravomoci krajské úrovně.

Obce (bez Prahy)

V letošním roce do konce září získaly obce (bez Prahy) do svých rozpočtů 184,4 mld. Kč. Je to o 23,5 mld. Kč, resp. o 13 % více než ve stejném období loňského roku. Výdaje rostly pomaleji, a to o 8 %. Výsledkem byl velmi rychlý růst přebytku rozpočtu. Ten dosáhl 31,4 mld. Kč, což je o 11,5 mld. Kč více než ve stejném období loňského roku. Na příjmech se rozpočtový přebytek podílel 12 %, o rok dříve to bylo o tři procentní body méně.

Graf 1. Příjmy a výdaje obcí bez Prahy (mld. Kč)
Graf 1. Příjmy a výdaje obcí bez Prahy (mld. Kč)
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočet: CRIF, a. s.

Daňové příjmy, které jsou nejvýznamnější položkou, se meziročně zvedly o 15 %. Podíl daňových příjmů na celkových příjmech obcí se zvedl z 69 % v roce 2022 na 70 % letos. V rámci daňových příjmů nejrychleji rostla daň z příjmů právnických osob, a to o 32 %, o 23 % se zvýšila daň z příjmu fyzických osob a o 6 % pak daň z přidané hodnoty. Ostatní daňové příjmy vykázaly růst o 7 %. I tak výnosy daně z přidané hodnoty tvoří více než polovinu celkových daňových příjmů.

Druhou nejdůležitější příjmovou položkou obcí jsou dotace. Na přírůstku celkových příjmů participovaly 5,7 mld. Kč. Vykázaly meziroční růst ve výši 16 %. O ten se však postaraly pouze dotace neinvestiční, které se zvedly o 6,3 mld. Kč, protože ty investiční pokračovaly v sestupné tendenci, tentokrát se snížily o 0,7 mld. Kč. Podíl dotací na příjmech zůstal letos stejný jako loni (15 %), avšak byl mnohem nižší než ve stejném období roku 2021 a 2020 (19 %, resp. 24 %).

Nedaňové příjmy se meziročně zvýšily o 10 %, resp. o 3 mld. Kč. Kapitálové příjmy, které mají jen minimální vliv na celkové příjmy, meziročně poklesly o 2,8 mld. Kč.

Tab. 1. Příjmy obcí bez Prahy za 9 měsíců (mld. Kč)
9M 2020 9M 2021 9M 2022 9M 2023 2023−2022
Daňové příjmy 122,9 136,4 160,9 184,4 23,5
Nedaňové příjmy 22,8 24,7 29,6 32,6 3,0
Kapitálové příjmy 4,4 6,3 7,4 4,6 −2,8
Neinvestiční dotace 33,5 27,1 22,1 28,5 6,3
Investiční dotace 13,5 13,0 12,8 12,1 −0,7
Příjmy celkem 197,1 207,6 232,9 262,1 29,3

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočet: CRIF, a. s.

Běžné výdaje obcí se meziročně zvedly stejně rychle jako jejich celkové příjmy, tedy o 13 %, resp. o 29,3 mld. Kč. Ovšem kapitálové výdaje zaznamenaly meziroční pokles celkem o 1,9 mld. Kč, resp. o 3 %. I tak byly vyšší než ve stejném období roku 2020 a 2021. V důsledku toho se snížila část příjmů, kterou obce věnovaly na investice. Letos to bylo 22 %, což je nejméně za poslední čtyři roky. V roce 2022 to bylo 26 %.

Vývoj kapitálových výdajů obcí tak neodpovídá růstu celkových příjmů, zato je v souladu s poklesem investičních dotací. Meziroční růst běžných výdajů byl v rámci posledních tří let nejvyšší. Stejně jako u příjmů se na jejich vývoji podepsala inflace.

Tab. 2. Výdaje obcí bez Prahy za 9 měsíců (mld. Kč)
9M 2020 9M 2021 9M 2022 9M 2023 2023−2022
Běžné výdaje 129,4 135,3 152,1 171,9 19,7
Kapitálové výdaje 51,3 49,8 60,8 58,9 −1,9
Výdaje celkem 180,8 185,1 212,9 230,7 17,8

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočet: CRIF, a. s.

Přebytek běžného rozpočtu (rozdíl mezi daňovými a nedaňovými příjmy a neinvestičními dotacemi na jedné straně a běžnými výdaji na straně druhé) dosáhl letos výše 73,6 mld. Což je úspora, kterou obce dosáhly v rámci financování provozu. Na běžných příjmech se podílel 30 %, jinak řečeno, obce v daném období neutratily téměř třetinu z běžných příjmů, které měly k dispozici.

Provozní přebytek spolu s investičními dotacemi a kapitálovými příjmy jsou přirozeným a bezrizikovými zdroji financování investic (tři zdroje). Nevyužité zdroje na investice dosáhly letos 31 mld. Kč, což je nejvíce za poslední čtyři roky. Ve stejném období loni to bylo 20 mld. Kč. Obce tak odložily stranou mnohem větší objem peněz než v předchozích obdobích.

Graf 2. Kapitálové výdaje obcí bez Prahy a tři zdroje jejich financování (mld. Kč)
Graf 2. Kapitálové výdaje obcí bez Prahy a tři zdroje jejich financování (mld. Kč)
  • Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočet: CRIF, a. s.
  • Poznámka: Tři zdroje: kapitálové příjmy, investiční dotace, provozní přebytek

Kraje

Celkové příjmy krajské samosprávy dosáhly koncem září letošního roku výše 283,9 mld. Kč. Je to meziročně o 15 % více. Rostly tak rychleji než příjmy obcí bez Prahy. I v letošním roce vykázaly kraje přebytek rozpočtu, který dosáhl výše 21,5 mld. Kč, který byl o 1,2 mld. Kč vyšší než ve stejném období loňského roku. Na celkových příjmech se podílel 8 %, stejně jako o rok dříve.

Graf 3. Rozpočet krajských samospráv za 9 měsíců (mld. Kč)
Graf 3. Rozpočet krajských samospráv za 9 měsíců (mld. Kč)
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočet: CRIF, a. s.

Na meziročním přírůstku příjmů krajů ve výši 38,1 mld. Kč se nejvíce podílely dotace, a to 26 mld. Kč. Na rozdíl od obcí (bez Prahy) rostly v krajských rozpočtech rychle nejenom neinvestiční dotace, ale i ty investiční. Navíc, se investiční dotace meziročně zvedly téměř na dvojnásobek. Jejich rychlý růst však ovlivnila i nízká srovnávací základna z loňského roku. Nedaňové příjmy přispěly k přírůstku celkových příjmů 0,8 mld. Kč, objem kapitálových příjmů se meziročně nezměnil a zůstal tak na velmi nízké úrovni.

Tab. 3. Příjmy krajských samospráv za 9 měsíců (mld. Kč)
9M 2020 9M 2021 9M 2022 9M 2023 2023−2022
Daňové příjmy 51,0 58,2 67,5 78,8 11,3
Nedaňové příjmy 4,7 5,3 7,3 8,1 0,8
Kapitálové příjmy 0,2 0,3 0,4 0,4 0,0
Neinvestiční dotace 140,1 158,8 163,5 182,4 19,0
Investiční dotace 9,3 9,3 7,2 14,3 7,1
Příjmy celkem 205,3 231,9 245,8 283,9 38,1

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočet: CRIF, a. s.

Na rozdíl od obcí zvýšily meziročně krajské samosprávy své výdaje rychleji než své příjmy, i když jen o jeden procentní bod. Běžné výdaje se zvedly o 13 %, zato ty kapitálové dokonce o 49 %. Reagovaly tak mj. na rychlý růst investičních dotací. Kapitálových výdaje se na příjmech krajů podílely 11 %, o rok dříve to bylo o dva procentní body méně.

Tab. 4. Výdaje krajských samospráv za 9 měsíců (mld. Kč)
9M 2020 9M 2021 9M 2022 9M 2023 2023−2022
Běžné výdaje 182,8 202,8 203,8 230,1 26,3
Kapitálové výdaje 23,9 21,6 21,7 32,3 10,6
Výdaje celkem 206,7 224,4 225,5 262,4 36,9

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočet: CRIF, a. s.

Provozní přebytek krajů bylo v letošním roce nejvyšší v rámci posledních čtyř let. Rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji byl 39,2 mld. Kč, což je o 4,7 mld. Kč více než o rok dříve. Z běžných příjmů kraje ušetřily 15 %, v loňském roce to bylo o jeden procentní bod méně.

I pro krajské rozpočty platí, že přebytek běžného rozpočtu spolu s investičními dotacemi a kapitálovými příjmy tvoří tři přirozené a bezrizikové zdroje financování investic. Zdroje krajů, které mohly, ale nakonec nebyly využité na investice, dosáhly letos 22 mld. Kč, a to je o 2 mld. Kč více než o rok dříve. V předchozích dvou letech to bylo podstatně méně.

Graf 4. Kapitálové výdaje krajů a tři zdroje jejich financování (mld. Kč)
Graf 4. Kapitálové výdaje krajů a tři zdroje jejich financování (mld. Kč)
  • Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočet: CRIF, a. s.
  • Poznámka: Tři zdroje: kapitálové příjmy, investiční dotace, provozní přebytek

Hlavní město Praha

Praha získala do konce září do svého rozpočtu 106,5 mld. Kč, což je o 18 % více, než kolik měla o rok dříve. Její výdaje byly o 23,8 mld. Kč nižší než příjmy, i když meziroční dynamika růstu příjmů a výdajů byla shodná. Za devět měsíců letošního roku neutratila Praha ze svých disponibilních příjmů 22 %, přičemž tento podíl je stejný jako v loňském roce.

Graf 5. Rozpočet hlavního města Prahy za 9 měsíců (mld. Kč)
Graf 5. Rozpočet hlavního města Prahy za 9 měsíců (mld. Kč)
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočet: CRIF, a. s.

přírůstek příjmů Prahy o 16,2 mld. Kč se z téměř 70 % zasloužily daňové příjmy, a to částkou 11,1 mld. Kč. Nedaňové příjmy přispěly 3,6 mld. Kč, což znamenalo meziroční růst ve výši neuvěřitelných 75 %. Dotace dodaly k přírůstku příjmů pouze 1,6 mld. Kč.

růst dotací se však postaraly pouze dotace neinvestiční, protože investiční dotace se meziročně snížily o 0,2 mld. Kč, tj. o třetinu. O rok dříve však byly poměrně velké. Kapitálové příjmy se rovněž snížily, a to o 0,1 mld. Kč, v celkovém rozpočtu však hrají minimální roli.

Tab. 5. Příjmy hlavního města Prahy za 9 měsíců (mld. Kč)
9M 2020 9M 2021 9M 2022 9M2023
Daňové příjmy 45,4 51,5 59,6 70,7
Nedaňové příjmy 3,9 3,5 4,8 8,3
Kapitálové příjmy 0,0 0,1 0,3 0,2
Neinvestiční dotace 23,0 23,8 25,0 26,9
Investiční dotace 0,2 0,4 0,7 0,5
Příjmy celkem 72,6 79,3 90,3 106,5

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočet: CRIF, a. s.

Výdaje Prahy dosáhly koncem září 82,7 mld. Kč a meziročně se zvedly o 12,4 mld. Kč. Běžné výdaje se meziročně zvýšily o 10,1 mld. Kč a kapitálové výdaje o 1,6 mld. Kč. Kapitálové výdaje však rostly o něco rychleji než výdaje běžné. I tak Praha na investice využila pouze 13 % svých příjmů, což je stejný podíl jako o rok dříve. Pokles investičních dotací se promítl do podílu, v němž pokryly kapitálové výdaje, letos to bylo ze 3 %, v roce 2022 měly dvojnásobný podíl.

Tab. 6. Výdaje hlavního města Prahy za 9 měsíců (mld. Kč)
9M 2020 9M 2021 9M 2022 9M 2023
Běžné výdaje 55,0 56,8 58,6 68,8
Kapitálové výdaje 8,0 8,0 11,7 13,9
Výdaje celkem 63,0 64,8 70,3 82,7

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočet: CRIF, a. s.

Provozní saldo bylo letos nejvyšší, jak v absolutním vyjádření, tak i jako podíl na běžných příjmech. V rámci financování provozu Praha ušetřila 37,1 mld. Kč, což je o 6,4 mld. Kč více než před rokem. Provozní saldo se na běžných příjmech podílelo 35 %, a to je o jeden procentní bod více než ve stejném období loňského roku a mnohem více než ve dvou předchozích letech.

Výrazně se zvětšila mezera mezi třemi zdroji, které měla Praha k dispozici na financování investic a kapitálovými výdaji, a to zejména „zásluhou“ provozního přebytku. Souhrn investičních dotací, kapitálových příjmů a provozní přebytku vytvořil prostor pro financování investic ve výši 38 mld. Kč, z nich Praha využila pouze 14 mld. Kč. Stranou tak ponechala 24 mld. Kč, a to je o 4 mld. Kč více než před rokem.

Graf 6. Kapitálové výdaje hlavního města Prahy a tři zdroje jejich financování (mld. Kč)
Graf 6. Kapitálové výdaje hlavního města Prahy a tři zdroje jejich financování (mld. Kč)
  • Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočet: CRIF, a. s.
  • Poznámka: Tři zdroje: kapitálové příjmy, investiční dotace, provozní přebytek

V období leden až listopad letošního roku vzrostly meziročně nejrychleji příjmy Prahy (o 18 %), poté krajským samosprávám (o 15 %) a nakonec obcím bez Prahy (o 13 %). Výdaje se zvedly nejrychleji v Praze (o 18 %), poté v krajských samosprávách (o 16 %) a nakonec v obcích bez Prahy o 8 %).

Závěrem

Všechny tři segmenty (obce, kraje i hlavní město) vykázaly v tomto období přebytek rozpočtu. Ten měl nejvyšší podíl na příjmech v Praze (22 %), poté v obcích bez Prahy (12 %) a nakonec v krajských samosprávách (8 %). Meziročně se přebytek rozpočtu zvýšil nejrychleji v obcí bez Prahy (o 58 %), dále v Praze (o 19 %) a nakonec v krajských samosprávách (o 6 %).

Nejvyšší podíl provozního přebytku na běžných příjmech měla rovněž Praha (35 %), poté obce bez Prahy (30 %) a nejnižší byl v krajských rozpočtech (15 %). Nejvyšší díl z celkových příjmů věnovaly na investice obce bez Prahy (22 %), poté Praha (13 %), a nakonec krajské samosprávy (11 %). Přitom investiční dotace pomohly financovat kapitálové výdaje největší měrou v krajích (44 %), poté v obcích (21 %) a nakonec v Praze (pouhá 3 %).

Obce a kraje vykázaly do konce listopadu letošního roku poměrně značnou dynamiku příjmů, která je z velké části důsledkem inflace. Územní samosprávy tomuto jevu více než dobře přizpůsobily výdajovou politiku a opětovně vykázaly kladné saldo rozpočtu, které bylo vyšší než v loňském roce. V obcích bez Prahy se, na rozdíl od zbývajících dvou segmentů, vyšší příjmy nepromítly do vyšších kapitálových výdajů. Objem investičních dotací se meziročně snížil nejen v obcích bez Prahy, ale i v Praze samotné. Územní samosprávy pokračují i nadále v hromadění peněz na bankovních účtech, patrně v očekávání nejisté budoucnosti.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CRIF, a. s.