Komunitní energetika – ano, ale s rozumem a koncepcí

Zavádění energetických společenství je v Česku zatím na úplném začátku, odborníci se však dosud neshodnou na jejich přínosu v praxi. Podle některých z nich jsou očekávání větší, než jaká bude realita. Upozorňují přitom hlavně na ekonomické faktory, kdy se sdílení nemusí vyplatit. Další oboroví zástupci naopak vidí v komunitní energetice velký potenciál, který může vést ke zvýšení energetické soběstačnosti. Vyplývá to z komentářů řady odborníků.

Zakládání energetických komunit zavedla loňská novela energetického zákona, známá jako LEX OZE II. První energetické komunity by mohly v souladu s novým zákonem začít fungovat už v polovině letošního roku. „Je důležité pečlivě vyhodnotit ekonomické, sociální a subjektivní důvody pro účast v komunitním sdílení elektřiny,“ zdůraznil obchodní ředitel UCED Václav Skoblík. Podle něj má komunitní energetika potenciál pozitivních změn v energetickém sektoru, zároveň však vidí řadu problémů. Jako jeden z klíčových zmínil rozdělování nákladů mezi členy komunity. Obyvatelé s vyšší spotřebou budou získávat větší prospěch na úkor těch s nižší spotřebou. Pro průmysl je komunitní energetika naprosto nevhodná. „Výroba elektřiny fotovoltaickými panely totiž nesplňuje potřeby průmyslových provozů. Navíc distribuce energie mimo dobu výroby může být problematická. V době výroby elektřiny solárními elektrárnami v poledních hodinách je cena elektřiny velice nízká až záporná,“ vysvětlil. Další problém vidí Skoblík také se vznikem nepředvídatelných přebytků při zapojení solárů do vlastní spotřeby, zejména v létě. „Přebytky mohou mít na trhu nízkou prodejní cenu a v dlouhodobém horizontu mohou představovat ekonomický problém. Cena přebytků bude zcela jistě mnohem nižší, než cena elektřiny dodané přímo do distribuční soustavy,“ tvrdí Skoblík.

Pochybnosti o rozjezdu komunitní energetiky v ČR má i výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář. Podle něj jsou očekávání větší, než bude skutečný přínos. Potenciál vidí u obcí a jejich objektů. V rámci dalších komunit je však zatím spíše skeptický. „Není mi jasné, proč by někdo sdílel se sousedy elektřinu, když může vlastní vyrobenou elektřinu prodat distributorovi sítě nebo obchodníkovi.“

Většinou však zaznívá, že komunitní energetika má velký potenciál. „Sdílení elektřiny z vlastních bezemisních zdrojů bude dlouhodobě přispívat ke zvyšování energetické soběstačnosti a tím i snižování nákladů na elektřinu,“ řekl nedávno expert na komunitní energetiku Svazu moderní energetiky Martin Ander. Podle expertky na energetické právo organizace Frank Bold Laury Otýpkové může Česko očekávat boom komunitní energetiky. A podle Hnutí Duha v současnosti uvažují o založení energetického společenství stovky subjektů. Dle člena rady UKEN a předsedy Enorkom Opavsko Jiřího Krista by do roku 2030 mohla být do nějaké formy komunitní energetiky zapojena až třetina obcí a polovina občanů.

Všichni se však shodují na tom, že práce na zavádění energetických společenství v Česku přijetím novely energetického zákona nekončí. Podle některých expertů novela stále obsahuje chyby, které by mohly být problémem pro zakládání společenství. Apelují zároveň na rychlé nastavení dalších podmínek pro fungování energetických komunit.

Stát podporuje energetickou transformaci měst a obcí

Přelomová novela energetického zákona otevřela v Česku cestu k rozvoji komunitní energetiky. Jedním z prvních kroků měst a obcí, který umožňuje její nastartování, je zpracování místní energetické koncepce. Na to je aktuálně možné čerpat významnou dotační podporu.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) financuje podporu zpracování místní energetické koncepce z prostředků Národního plánu obnovy. Od prosince o ni mohou žádat samosprávy v rámci výzvy č. NPO 3/2024. Žádosti je možné podávat on-line prostřednictvím portálu AIS MPO až do 30. 6. 2025. „Zpracování místní energetické koncepce významně pomáhá obcím a městům získat kompletní přehled o energetické bilanci svého území a identifikovat oblasti, kde dosahují nejvyšší nehospodárnosti, což je klíčové pro přesné zacílení připravovaných energetických opatření,“ říká Tomáš Křapáček, manažer společnosti Moore Advisory CZ, který se specializuje na energetiku municipalit. „Spolupráce s obcemi a městy ukazuje, že oblast energetiky nebyla, až na světlé výjimky, po dlouhé období strategicky v území řešena. Růst cen energií však způsobil znatelný nárůst nákladů a samosprávy musí reagovat. Je však nutné koncepční řešení. Doporučujeme, aby se samosprávy zamyslely nad energetickým směřováním a efektivně, například s ohledem na návratnost, stanovily priority pro své rozvojové aktivity,“ upozorňuje Tomáš Křapáček.

V praxi se často stává, že se první úvahy municipalit upínají na to, aby byly veškeré střechy osazeny solárními panely. Přes nesporná pozitiva fotovoltaických elektráren není vhodné zužovat komplexní řešení energetiky jen na soláry. Je to zkratkovité a nemusí to přinést ty nejlepší efekty ve smyslu energetických úspor nebo nových výnosů.

Na zpracování místních energetických koncepcí obce a města, popřípadě dobrovolné svazky obcí, mohou získat dotační podporu ve výši 85 až 95 % z celkových způsobilých výdajů, a to v závislosti na velikosti, resp. počtu obyvatel řešeného území. O předchozí dotační výzvu byl ze strany samospráv takový zájem, že došlo k násobnému navýšení celkové finanční alokace.

Cesta ke komunitní energetice

Zpracování koncepce má pro samosprávy velký význam. Jejich prostřednictvím je možné detailně zhodnotit současný stav, inventarizovat svá odběrná místa a sestavit kompletní energetickou bilanci. Specifikem místních energetických koncepcí je skutečnost, že energetická bilance je sestavována nejen za majetek samosprávy, ale také za podnikatelský sektor a segment domácností. „Skutečnost, že do přípravy koncepce je zapojena širší veřejnost, je velmi důležitá k nezbytnému prohlubování vertikální spolupráce na lokální úrovni. Současně se mnohdy jedná o první krok směřující ke vzniku komunitní energetiky, kdy na základě získaných dat je možné kalkulovat očekávané energetické a ekonomické dopady sdílení energetických toků tak, jak umožňuje LEX OZE II. Vznik společenstev je nyní v samosprávách na jednom z prvních míst. Využíváme naše zkušenosti, abychom procesně, organizačně a technicky umožnili vznik těchto lokálních komunit,“ vysvětluje Tomáš Křapáček.

Decentralizovaná energetika bude dle MPO v příštích letech doplňovat tu stávající, centralizovanou, jejímž principem je výroba energie z velkých centrálních zdrojů a její následný odběr širokým spektrem spotřebitelů.

Místní energetické koncepce přinášejí také návrh energetických řešení. Vedle identifikace příležitostí dochází k vymezení očekávané výše investic, kalkulaci dopadů do energetické bilance a provozní ekonomiky, stejně jako k vyhodnocení celkové návratnosti. To umožňuje samosprávám vytvářet potřebné priority a realizovat správná a datově podložená rozhodnutí. Nezanedbatelný je rovněž environmentální aspekt, kdy v realizační fázi pak dochází k plnému a promyšlenému využití potenciálu obnovitelných zdrojů energie.

Podle materiálů: Svět hospodářství, Moore Czech Republic