Slučování obcí – seminář v Poslanecké sněmovně

Hned několik pohledů na otázku slučování obcí nabídl včerejší seminář v Poslanecké sněmovně. Cílem kulatého stolu bylo prodiskutovat téma, o kterém se sice hodně mluví, ale o reálných efektech se jen málo ví. Snahou vědců Národního institutu SYRI bylo tuto mezeru zaplnit. Akce se konala pod záštitou předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové, organizovala jej poslankyně Eliška Olšáková.

Na místě byly konfrontovány politologické, sociologické a ekonomické pohledy, a to na základě aktuálních analýz tuzemských i zahraničních zkušeností. Ekonom SYRI a CERGE Filip Pertold zmínil, že roztříštěnost zřizovatelů vzdělávacích institucí má negativní dopad na dostupnost předškolních zařízení v ČR. „Malé obce nemají dostatek prostředků na investice v této oblasti. Příliš mnoho zřizovatelů škol a školek také znamená, že zřizovatelé nemají kapacitu na pomoc s administrativou ředitelům škol a školek. Řada investic, třeba do dětských skupin, je závislá na dotacích od státu. Malé obce mají malou kapacitu,“ uvedl Pertold.

Politická rozhodnutí směřující k efektivnějšímu fungování státní správy by podle vědců neměla být založena na pouhém srovnání malých a větších obcí, ale vhodné je vycházet ze znalosti kauzálních efektů. V tomto směru se nabízí analýza případů, kde ke slučování obcí už došlo. Dostupná literatura ale podle Štěpána Mikuly ze SYRI a Masarykovy univerzity jednoznačné závěry v oblasti ekonomických efektů nenabízí. „Přímá přenositelnost poznatků ze zahraničí do ČR je omezená nejen kvůli odlišnému institucionálnímu a sociálnímu prostředí, ale i kvůli velikosti slučovaných obcí, které jsou v ČR extrémně malé,“ uvedl Mikula.

Obcí do 500 obyvatel je v ČR přes 3400, tedy více než 50 % všech obcí, a žije v nich 8 % populace. V sousedním Rakousku, ve kterém v nedávné době proběhlo slučování obcí ve spolkové zemi Štýrsko, je takových malých obcí pouze 5 % a žije v nich pouze 0,4 % populace. „Slučování obcí v ČR tak, v porovnání s jinými zeměmi v regionu, nabízí vetší potenciál zvýšení efektivity vládnutí,“ uvedl Mikula. Přenositelnost zahraničních zkušeností je v této oblasti velmi problematická.

Podle Renáty Mikešové ze SYRI a Sociologického ústavu Akademie věd ČR starostové a starostky malých obcí hrají klíčovou roli v krizovém řízení. Při krizích typu covidové pandemie nebo migraci válečných uprchlíků z Ukrajiny se obce musely vypořádat často s omezenými prostředky a bez jasných pokynů z vyšších úrovní správy. „Využívali přitom své místní znalosti a existující sítě kontaktů pro efektivní reakci na krize, čímž přispěli k jejich úspěšnému zvládání na místní úrovni. Do řešení krize se zapojovali vedle aktivních občanů obce také další významní aktéři jako spolky (nejčastěji SDH) nebo místní firmy, což posílilo soudržnost obce,“ uvedla Mikešová. Zkušenosti z předchozích krizí mohou podle ní zlepšit připravenost na budoucí situace.

Podporujme spolupráci obcí

„Vynucované slučování obcí je rozhodně krok špatným směrem, jehož reálné dopady vysoce převažují odhadované úspory pro státní rozpočet. Podstatná část občanů by oprávněně vnímala takové rozhodnutí jako snížení váhy svého hlasu při rozhodování o lokálních záležitostech. V každé starostce a starostovi máme schopné manažery, kteří se pečlivě a napřímo starají o svěřené území, ke kterému mají osobní vztah. Podporujme a usnadňujme dobrovolnou spolupráci obcí, a ne umělé obecní slepence, které nebudou nikdy fungovat,“ říká Eliška Olšáková, předsedkyně Sdružení místních samospráv ČR, která dnešní akci společně se SYRI pořádala.

Dnešní seminář byl do značné míry diskuzní. „Nejsme advokáti určitého řešení, ale zprostředkovatelé výzkumu, kteří se tématem zabývají,“ uvedl Roman Chytilek, který v rámci SYRI vede výzkumnou skupinu zaměřenou na Právo a vládnutí.

Ekonomické úspory a politické ztráty

Slučování malých obcí nabízí sice ekonomické úspory, politické ztráty jsou ale daleko větší. Takový krok vzdálí občanům veřejnou správu a naruší plnohodnotný život na venkově, upozornil v souvislosti s dnešním seminářem na téma slučování obcí v Poslanecké sněmovně profesor Stanislav Balík, politolog, který patří k odpůrcům začleňování samostatných obcí do větších celků a posilování role center.

Pro české země je typická oddělenost a relativní uzavřenost daná historickým osidlováním krajiny. „Pro naše území je typický svět malých a velkých vesnic, které mají jasně odlišnou identitu od svých sousedů. Se sousedy je přitom zároveň pojí četné přátelské či přímo rodinné vazby,“ uvedl Balík.

V České republice je asi 4700 obcí, ve kterých žije méně než 1000 obyvatel. Přinejmenším těch by se zamýšlené slučování z důvodu úspor dotklo nejvíce. „Přestaly by o svém osudu rozhodovat samy. Přišli bychom tak o nemalou část politicky aktivních občanů, kteří často za symbolickou odměnu odvádějí velkou práci pro své komunity,“ upozornil Balík.

Podle vědce není náhodou, že starostové a obecní zastupitelstva jsou dlouhodobě nejdůvěryhodnějšími ústavními institucemi, jimž stabilně věří dvě třetiny národa. „Obrana maximální svobody sídel je zároveň obranou demokracie, s níž se pojí důvěra občanů, pocit blízkosti, možnost podílet se na demokratickém rozhodování či jej ovlivnit,“ uvedl Balík.

„Lokální úroveň vládnutí funguje v českém státě nejlépe,“ říká profesor Balík. „Pokud ve jménu ekonomické efektivity budeme omezovat lokální úroveň, zaděláme si na další demokratický deficit. Důraz pouze na finanční efektivitu vede k podkopání demokratické participace, a nakonec k nedůvěře v demokratický systém jako takový,“ dodal Balík. Případné slučování obcí jde navíc proti trendu populačního posilování venkova, což platí zejména v okolí velkých měst.