Nový zákon o účetnictví

Očekávaný nový zákon o účetnictví, který měl být podle plánů ministerstva financí účinný od 1. ledna 2025, bude nejdříve účinný až od roku 2026, i když se lze domnívat, že pravděpodobná účinnost bude až od roku 2027. Tento zákon přinese zásadní koncepční změny v české účetní legislativě včetně souvisejících daňových a právních předpisů, které si vyžádají investice nejen do vzdělávání účetních, ale i do účetních systémů.

Ministerstvo financí v těchto dnech publikovalo aktuální pracovní verzi nového zákona o účetnictví včetně návrhu prováděcích předpisů pro soukromý i veřejný sektor.

Největší očekáváné změny se týkají základních principů (důraz na účetní výkaznictví místo účtování; přednost obsahu před formou; kompenzace a způsoby prezentace). Nově by se účetnictví mělo více soustředit na to, jaké informace poskytuje uživatelům. Zákon tedy nebude klást takový důraz na vedení samotného účetnictví, ale naopak na věrný a poctivý obraz účetních výkazů. S novými pravidly se zredukuje počet subjektů, které povinně vedou účetnictví. Tato povinnost by nově neměla platit pro organizační složky zahraničních entit nebo fyzické osoby. Stále však budou muset vést evidenci pro účely výpočtu daňových povinností.

Nový zákon do vedení účetnictví zavede principy, které doposud platily pouze pro subjekty účtující podle mezinárodních účetních standardů. Příkladem je vykazování aktiva pořízeného na finanční leasing jako aktiva ve vlastnictví účetní jednotky. Dojde také k výraznému navýšení limitů pro povinný audit účetní závěrky, a to až na 3násobek těch současných (kromě počtu zaměstnanců). Audit budou nově provádět pouze subjekty splňující dvě ze tří kritérií: obrat nad 240 mil. Kč; hodnota aktiv nad 120 mil. Kč; a/nebo více než 50 zaměstnanců.

Nově se zavádějí definice prvků účetní závěrky (aktiva, dluhy, výnosy, náklady, vlastní kapitál) a nastanou změny ve vykazování nájmů (pronájmy nemovitostí, hmotného majetku, veškeré leasingové smlouvy). Opouští se princip vykazování ve jmenovité hodnotě a přicházejí tak nové metody oceňování pohledávek a dluhů založené na současné hodnotě. Změny se týkají také ocenění hmotného majetku.