Ještě k novele DPH
Novela zákona o dani z přidané hodnoty, která vstoupí v účinnost od 1. ledna 2025, přináší také zásadní změnu v oblasti uplatňování daňových odpočtů u nezaplacených pohledávek. Nová povinnost, kterou zákon zavádí, je povinnost opravit a snížit odpočet daně v případě, že plátce pohledávku zcela neuhradil do posledního dne šestého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, kdy se stala splatnou. Zjednodušeně, pokud tedy někdo dluží po splatnosti déle než půl roku, musí opravit a snížit odpočet DPH.
Mechanismus snížení odpočtu je konstruován precizně a vyžaduje detailní pozornost při jeho aplikaci. Výše snížení se přesně kalkuluje z hodnoty neposkytnuté úplaty, což znamená, že dlužník musí velmi pečlivě vyčíslit tu část pohledávky, která dosud nebyla uhrazena. Tento postup stanovuje pro plátce vyšší nároky na přesnost a průběžné sledování všech pohledávek.
Legislativní úprava ovšem pamatuje i na dynamiku obchodních vztahů a poskytuje dlužníkům určitou flexibilitu. Pokud je pohledávka ze zdanitelného plnění následně plně nebo částečně uspokojena, zákon dlužníkovi explicitně umožňuje opětovné zvýšení nároku na odpočet. Tato reverzní korekce reflektuje reálné ekonomické procesy a poskytuje určitou míru flexibility v rámci daňové evidence.
Praktické dopady této legislativní změny jsou poměrně zásadní. Ekonomické subjekty musí zpřesnit své vnitřní procesy týkající se sledování pohledávek, jejich splatností i úhrad. Je nezbytně nutné zavést průběžný monitoring či automatizované vyhodnocování stavů jednotlivých pohledávek. Významně tak posílí význam nastavení vnitřních kontrolních a evidenčních systémů, přičemž se posílí propojení účetních a daňových postupů.
Plátci nově musí umět spolehlivě identifikovat okamžik vzniku povinnosti pro úpravu odpočtu daně, přesně vyčíslit jeho výši a následně realizovat příslušné účetní a daňové operace, včetně podání příslušného daňového přiznání. Lze očekávat, že řada plátců daně bude nucena přehodnotit své stávající procesy a implementovat řešení schopné eliminovat potenciální rizika nesouladu s novou právní úpravou.
Vzhledem k tomu, že na změnu nezbývá mnoho času, je nezbytně nutné minimálně důkladně proškolit zaměstnance a následně zavést zmíněné kontrolní mechanismy.