Hospodaření územní samosprávy

Informace o letošním hospodaření územní samosprávy vychází z publikovaných údajů za první dva měsíce roku 2025. Uvedeme nejprve souhrnná čísla za všechny segmenty a poté vybraná dílčí data za kraje, hlavní město a údaje za ostatní obce (bez Prahy). Závěrem provedeme částečné porovnání rozpočtového hospodaření krajů, Prahy a ostatních obcí.

Územní samospráva

Souhrnný rozpočet za kraje, Prahu a ostatní obce uzavřel hospodaření za dva měsíce letošního roku opět přebytkem, a to ve výši 20,2 mld. Kč. Je to o 6,4 mld. Kč nižší kladné saldo rozpočtu než ve stejném období loňského roku. Celkové příjmy územní samosprávy dosáhly výše 136,9 mld. Kč a meziročně se zvedly o 2 %. Výdaje vykázaly více než dvojnásobnou dynamiku, a to o 9 % a zvýšily se na 116,7 mld. Kč.

Meziroční přírůstek příjmů ve výši 3,1 mld. Kč je zásluhou výlučně neinvestičních dotací, které se z roku na rok zvedly o 5,2 mld. Kč. Stejnou částkou ve výši 0,1 mld. Kč přispěly jak daňové, tak i kapitálové příjmy. Meziroční dynamika daňových příjmů se v tomto období snížila. V prvních dvou měsících roku 2024 byly meziročně o 4 % vyšší, letos se prakticky nezměnily. Naopak, pokles zaznamenaly nedaňové příjmy (o 0,4 mld. Kč) a investiční dotace (o 2 mld. Kč). Pokles nedaňových příjmů souvisí s jednorázovou výplatou zadržených peněz ze Sberbank v loňském roce.

Meziroční přírůstek výdajů o 9,4 mld. Kč byl z jedné třetiny přírůstek kapitálových výdajů a zbývající část připadla na přírůstek běžných výdajů. Přestože se objem investičních dotací meziročně snížil o 2 mld. Kč, kapitálové výdaje naopak stouply, a to o 3,1 mld. Kč. Kapitálové výdaje územní samosprávy se meziročně zvedly o 27 %, o rok dříve byl růst méně než poloviční.

V posledních sedmi letech vykázala letos územní samospráva za dva měsíce roku nejnižší podíl přebytku na příjmech. Jinak řečeno, v letošním roce nevyužila „jen“ 15 % příjmů, které měla v tomto období k dispozici. Nejvyšších úspor dosáhla v roce 2019, kdy odložila celou čtvrtinu disponibilních příjmů na budoucí období. Vyšší kapitálové výdaje se podepsaly na nižší přebytku rozpočtu.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

V letošním roce dosáhla územní samospráva za první dva měsíce roku v daném období nejvyšší podíl kapitálových výdajů na příjmech minimálně od roku 2015. Na investice vydala letos více než desetinu svých příjmů. Ve stejném období loňského roku to bylo jen 8 %. Investiční dotace přispěly k financování kapitálových výdajů přitom „pouze“ 16 %, o rok dříve to bylo téměř 40 %, což byla v daném období zdaleka nejvyšší hodnota. I tak však mohly kraje, Praha a ostatní obce investovat více, protože jenom samotný přebytek provozního rozpočtu byl o 16,4 mld. Kč vyšší než uskutečněné kapitálové výdaje. Představuje to částku, o kterou mohly být investice vyšší bez jakéhokoli rizika čili ani na úkor peněz naspořených v minulosti, ani využitím dluhových nástrojů. I tak byl meziroční vzestup kapitálových výdajů za dva měsíce letošního roku o 27 % impozantní.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Krajské samosprávy

Za dva měsíce letošního roku vykázaly kraje celkové příjmy ve výši 67,1 mld. Kč, což je meziročně o 3 % více. Dynamika jejich výdajů byla ještě o jeden procentní bod vyšší a výdaje dosáhly 53,6 mld. Kč. Výsledkem bylo opětovné kladné saldo rozpočtu, tentokrát ve výši 13,5 mld. Kč. To bylo jen nepatrně méně než o rok dříve. V prvních dvou měsících kraje neutratily pětinu příjmů, které měly v tomto období k dispozici.

Na meziročním přírůstku příjmů krajů ve výši 1,8 mld. Kč se nejvíce podílel růst neinvestičních dotací o 4,3 mld. Kč. Částkou 0,3 mld. Kč přispěly daňové příjmy. Razantní pokles zaznamenaly investiční dotace, které se snížily o 2,1 mld. Kč (o 81 %). Dostaly se však na úroveň roku 2022.

Navzdory meziročnímu poklesu investičních dotací investovaly kraje více, i když jen o 0,3 mld. Kč, což však v rozpočtech krajů představuje vzestup o jednu desetinu. Běžné výdaje vykázaly méně než poloviční dynamiku.

Z celkových příjmů věnovaly kraje na investice 4 %, stejně jako o rok dříve. I tak byly úspory dosažené při financování provozu čili provozní přebytek o 13 mld. Kč vyšší než kapitálové výdaje. Kraje tak mohly bez problémů investovat o tuto částku více. Investiční dotace se letos na financování kapitálových výdajů podílely 18 %, o rok dříve měly podíl mnohem vyšší.

Praha

Celkové příjmy Hlavního města Prahy dosáhly za dva měsíce letošního roku 2025 výše 21,4 mld. Kč a byly o 5 % vyšší než ve stejném období loňského roku. Ovšem její celkové výdaje vykázaly více než čtyřnásobnou dynamiku a stouply na 16,7 mld. Kč. Meziročně se příjmy hlavního města zvedly o 1,1 mld. Kč. Přispělo k tomu zvýšení daňových příjmů o 0,9 mld. Kč a nedaňových příjmů o 0,2 mld. Kč. I Praha dostala méně na neinvestičních dotací, i když pouze 0,1 mld. Kč. Prakticky nic nedostala Praha na investičních dotacích, stejně jako v předchozích letech v tomto období.

Je potěšitelné, že se na meziročním přírůstku celkových výdajů o 3 mld. Kč podílel více růst kapitálových výdajů (o 1,9 mld. Kč) než růst výdajů běžných (o 1,1 mld. Kč). Z příjmů, které mělo hlavní město v tomto období k dispozici, věnovalo na investice celou jednu desetinu. I tak byl provozní přebytek o 4,7 mld. Kč větší než uskutečněné investice. V rámci financování provozu ušetřila Praha téměř třetinu běžných příjmů. Je to jen nepatrně méně než o rok dříve.

I při mnohem vyšší dynamice výdajů než příjmů, vykázala Praha koncem února kladné saldo rozpočtu, a to ve výši 4,7 mld. Kč. Je to sice méně než ve stejném období loňského roku, i tak se přebytek rozpočtu na příjmech podílel 22 %. Praha, i přes zvýšenou investiční aktivitu, a navíc i bez podpory ze strany státu v podobě investičních dotací, pokračovala v kumulaci úspor.

Ostatní obce

Obce bez Prahy vykázaly koncem února letošního roku příjmy ve výši 49 mld. Kč, což je meziročně o 1 % více. Dynamika celkových výdajů, které dosáhly 47,2 mld. Kč, byla nepoměrně vyšší, a to 13 %. Výsledkem bylo sice kladné saldo rozpočtu, ale značně nižší než o rok dříve. Ostatní obce tak v tomto období lépe využily peníze, které měly k dispozici, stranou odložily pouze 1,8 mld. Kč, což představuje 4 % celkových příjmů. Je to méně než kraje a Praha.

Meziroční růst příjmů obcí v prvních dvou měsících letošního roku „zachránil“ růst investičních dotací o 0,6 mld. Kč a příjmů z prodeje majetku o 0,3 mld. Kč. Naproti tomu se jejich daňové příjmy, jako jedinému z uváděných tří segmentů, snížily o 0,5 mld. Kč a neinvestiční dotace o 0,2 mld. Kč.

Přírůstek celkových výdajů ve výši 5,4 mld. Kč tvořily běžné výdaje podílem ve výši 3 mld. Kč a na kapitálové výdaje připadlo 2,5 mld. Kč. Zatímco ostatní obce dostaly na investičních dotacích meziročně o 0,6 mld. Kč více, uskutečnily kapitálové výdaje v částce o 1,9 mld. Kč vyšší.

Souhrn provozního přebytu (7,9 mld. Kč) investičních dotací (2 mld. Kč) a kapitálových příjmů (1,4 mld. Kč) ve výši 11,3 mld. Kč byl jen o 1,8 mld. Kč vyšší než uskutečněné investice.

Porovnání rozpočtových výsledků

V prvních dvou měsících letošního roku se nejrychleji zvýšily celkové příjmy v Praze (o 5 %), dále v krajích (o 3 %) a poslední skončily ostatní obce (o 1 %). Meziroční změna objemu investičních dotací značně kolísala. Od poklesu u krajů, přes prakticky nulovou hodnotu v Praze až po značný růst u obcí.

Objem neinvestičních dotací se meziročně zvýšil pouze u krajů, u Prahy byl jejich pokles nižší než u ostatních obcí. Kapitálové výdaje rostly nejrychleji v Praze, vliv však měla i velmi nízká základna z roku 2024. Nejvyšší úspory ve formě podílu přebytku na celkových příjmech měla Praha (22 %), dále krajské samosprávy (20 %) a nejmenší pak ostatní obce (4 %). Investiční dotace financovaly největší díl kapitálových výdajů v ostatních obcí, a to z jedné pětiny, z 18 % pak u krajů. Praha se musela, tak jako dříve, obejít téměř bez investičních dotací. Ostatní obce věnovaly na investice celou pětinu svých příjmů, Praha jednu desetinu a kraje 4 %.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CRIF, a. s.