Většina pracovníků se ve školách cítí dobře, ale trápí je administrativa a dopady práce na zdraví
Více než 11 % pracovníků škol vykazuje známky syndromu vyhoření. Každý čtvrtý si není jistý tím, že na svém místě vytrvá další tři roky, nebo rovnou tvrdí, že ze školy odejde. Asi 22 % také pociťuje, že se práce negativně podepisuje na jejich fyzickém zdraví. Unikátní data o spokojenosti pedagogických pracovníků škol přinesla nová studie společnosti Anreva Solution pro Ústecký kraj.
Výzkum poukázal na to, že wellbeing, nebo též duševní pohoda, je nižší u pracovníků na základních školách, kde asi 31 % vykazuje podprůměrné hodnoty. U pracovníků středních škol a gymnázií je to 26 %. Přes 15 % pracovníků škol v Ústeckém kraji vykazuje symptomy úzkosti a 6 % symptomy deprese. Pro víc než třetinu pedagogického sboru (33 %) jsou intenzivním stresovým faktorem administrativní povinnosti, což je víc než u stresu, který zažívají kvůli problematické komunikaci s rodiči (26 %).
„Spokojenost pedagogických pracovníků se zásadním způsobem promítá do atmosféry ve škole i ve třídě během výuky. Naše data potvrzují, že je ve školství stále mnoho prostoru pro zlepšení a cílenou podporu pracovníků škol, zejména pokud jde o sladění pracovních a rodinných povinností nebo pro různé benefity podporující fyzické a duševní zdraví,“ říká Roman Petrenko, sociolog a vedoucí výzkumného týmu.
Z výzkumu také vyplynulo, že sami pedagogové by uvítali zavedení takzvaných sick days, zejména mladší pracovníci škol pak preferují dostupné zaměstnanecké benefity, lepší podmínky pro výuku nebo snazší možnost skloubit profesní a rodinný život.
Podle výzkumníků by dále pomohlo například to, kdyby vedoucí zaměstnanci ve školství cíleně pracovali s prevencí stresu a posilováním psychické odolnosti pracovníků škol. Vedle vzdělávání zaměřeného na zvládání stresu, náročných situací a prevenci syndromu vyhoření se toho dá docílit také posilování fyzického zdraví, což prokázala výzkumná data. Školy by také měly usilovat o opatření snižující pravděpodobnost odchodu pracovníků ze školy/školství (oceňovat pedagogy, zejména na základních školách, usilovat o snížení administrativní zátěže a work-life balance především u mladých pedagogů).
Ústecký kraj reaguje: podpora vedení škol i učitelů
Na výsledky výzkumu Ústecký kraj aktivně reaguje a již realizuje či připravuje konkrétní opatření, která mají přispět ke zlepšení pracovních podmínek ve školách a ke snížení rizika syndromu vyhoření. „Dlouhodobě mapujeme situaci ve školství a hledáme způsoby, jak naše školy podpořit. Ukazuje se, že klíčovým článkem jsou ředitelé a zároveň musíme věnovat větší péči duševnímu zdraví pedagogů. Věřím, že naše kroky jdou správným směrem. Ať už jde o podporu ředitelů, vzdělávání v oblasti psychohygieny nebo modernizaci školního prostředí. V tom budeme rozhodně pokračovat,“ říká hejtman Ústeckého kraje Richard Brabec.
Klíčová opatření Ústeckého kraje
- Podpora vedení škol – ředitelů
-
- Projekt uvádějícího ředitele – zaměřený na adaptaci a podporu nových ředitelů škol.
- Dlouhodobé vzdělávání v oblasti manažerských kompetencí a pedagogického leadershipu – ve spolupráci s Akademií Libchavy.
- Vzdělávání ředitelů v oblasti klimatu školy – v listopadu 2025 probíhá cyklus s renomovaným odborníkem Dr. Čápem.
- Přímá podpora učitelům
-
- Vzdělávání v oblasti duševního zdraví – v rámci Programu primární prevence.
- Spolupráce s organizací Nevypusť duši – na téma psychohygiena pro učitele (prosinec 2025).
- Supervize pro učitele – systematická podpora zvládání náročných situací ve školním prostředí.
- Podpora práce ve sborovnách – včetně vedení třídnických hodin a budování týmové spolupráce.
- Finanční podpora a modernizace
-
- Navýšení krajského dotačního programu primární prevence z 7 na 9 milionů korun.
- Navýšení alokace pro krajské školy z 3 na 7 milionů korun.
- Modernizace školních kabinetů – např. Gymnázium Žatec a SPŠ a OA Kadaň.
„Téma duševního zdraví ve školách považujeme za zásadní. Nejde jen o děti, ale také o ty, kteří s nimi každý den pracují. Právě učitelé si zaslouží podporu a prostředí, ve kterém se mohou profesně rozvíjet a zároveň pečovat o své zdraví,“ doplňuje náměstkyně hejtmana pro školství Jindra Zalabáková.
Unikátní výzkum se zaměřil na spokojenost pracovníků škol na základních i středních školách v Ústeckém kraji. Zabýval se především učiteli, ale také dalšími pedagogickými pracovníky, jako jsou školní psychologové, sociální pedagogové nebo speciální pedagogové. Zmapoval několik provázaných oblastí, od rizika vyhoření, depresivních a úzkostných symptomů, přes vztahy na pracovišti nebo vztahy s rodiči žáků až po časovou a administrativní náročnost práce. Sběr dat probíhal v květnu 2025, celkově odpovědělo 3897 pracovníků škol z celého Ústeckého kraje.