Hospodaření obcí a krajů za devět měsíců roku 2025

12. 1. 2026 Obec a finance Ekonomika

Přinášíme přehled vybraných údajů o hospodaření obcí a krajů za devět měsíců roku 2025. Nejprve se budeme zabývat hospodařením celé územní samosprávy a poté uvedeme data podle jednotlivých segmentů územní samosprávy – krajů, hlavního města Prahy a zbývajících obcí.

Územní samospráva

Za devět měsíců loňského roku získala územní samospráva do rozpočtu 684,8 mld. Kč, což je o 6 % více než ve stejném období o rok dříve. Výdaje dosáhly částky 614,3 mld. Kč a byly tak o 70,4 mld. Kč nižší než příjmy. Přebytek rozpočtu obcí a krajů se na jejich souhrnných příjmech podílel 10 %, což je sice o dva procentní body méně než v roce 2024, ale i tak samosprávy nevyužily v tomto období celou desetinu z příjmů, které měly k dispozici.

Meziročně se příjmy obcí a krajů zvýšily o 36,3 mld. Kč. Nejvíce k tomu přispěly neinvestiční dotace (21,8 mld. Kč) a daňové příjmy (20,7 mld. Kč). Kapitálové příjmy se meziročně zvedly o 0,7 mld. Kč, a ještě méně vzrostly investiční dotace (0,5 mld. Kč). Jedinou z hlavních příjmových položek, která vykázala meziroční pokles, byly nedaňové příjmy (o 7,3 mld. Kč). Je to důsledek skutečnosti, že dozněl efekt vyrovnání věřitelů SBERBANK) z předchozího roku. I tak byly nedaňové příjmy vyšší než ve stejném období roku 2023.

Daňové příjmy se za loňských devět měsíců zvýšily rychleji než o rok dříve, ale podstatně pomaleji než v letech 2022 a 2023. Lonský rok byl již druhým rokem, ve kterém se podíl obcí a krajů na sdílených dané snížil. Růst mezd (vyšší výnos daně z příjmů fyzických osob) a vyšší útraty domácností (vyšší růst daně z přidané hodnoty) v loňském roce tento propad alespoň z části nahradily.

Tab. 1. Příjmy územní samosprávy za devět měsíců (mld. Kč)
9M2024 9M2025 2025−2024 2025/2024
Daňové příjmy 334,9 355,6 20,7 6 %
Nedaňové příjmy 61,6 54,3 −7,3 −12 %
Kapitálové příjmy 6,1 6,8 0,7 11 %
Neinvestiční dotace 222,3 244,1 21,8 10 %
Investiční dotace 23,5 24,0 0,5 2 %
Příjmy celkem 648,5 684,8 36,3 6 %

Pramen: Měsíční zpráva o hospodaření územních rozpočtů, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Na přírůstku výdajů o 44,3 mld. Kč se podílely ty běžné částkou 23,7 mld. Kč a jen o něco málo nižší byl příspěvek kapitálových výdajů, a to 20,6 mld. Kč. Přestože se investiční dotace obcím a krajům meziročně zvýšily o pouhá 2 %, kapitálová výdaje vzrostly o 19 %. Naposledy se takto rychle meziročně zvýšily v roce 2022. Investiční dotace pomohly financovat kapitálové výdaje obcí a krajů z 19 %, o rok dříve to bylo z 22 %.

Tab. 2. Výdaje územní samosprávy za devět měsíců (mld. Kč)
9M2024 9M2025 2025−2024 2025/2024
Výdaje běžné 462,8 486,4 23,7 5 %
Výdaje kapitálové 107,2 127,9 20,6 19 %
Výdaje celkem 570,0 614,3 44,3 8 %
Saldo 78,4 70,4 −8,0 −10 %

Pramen: Měsíční zpráva o hospodaření územních rozpočtů, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Kraje

Koncem září loňského roku získaly kraje do rozpočtu celkem 295,5 mld. Kč, což je o 5 % více než ve stejném období roku 2024. Výdaje rostly o jeden procentní bod pomaleji a dosáhly částky 258,9 mld. Kč. Kraje tak v tomto období nevyužily 36,6 mld. Kč, a to je o 4,5 mld. Kč více než o rok dříve. Přebytek krajských rozpočtů se na jejich příjmech podílel 12 %, a to je o jeden procentní bod více než o rok dříve.

Na přírůstku celkových příjmů ve výši 13,3 mld. Kč se nejvíce podílely neinvestiční dotace (15,7 mld. Kč), podstatně méně přispěly daňové příjmy (5,5 mld. Kč). Pokles zaznamenaly nejenom nedaňové příjmy (o 4,5 mld. Kč), ale rovněž investiční dotace (o 3,2 mld. Kč). Snížil se i objem příjmů z prodeje krajského majetku (o 0,2 mld. Kč).

Tab. 3. Příjmy krajské samosprávy za devět měsíců (mld. Kč)
9M2024 9M2025 2025−2024 2025/2024
Daňové příjmy 79,2 84,7 5,5 7 %
Nedaňové příjmy 13,6 9,0 −4,5 −34 %
Kapitálové příjmy 0,3 0,1 −0,2 −73 %
Neinvestiční dotace 179,8 195,5 15,7 9 %
Investiční dotace 9,4 6,1 −3,2 −34 %
Příjmy 282,2 295,5 13,3 5 %

Pramen: Měsíční zpráva o hospodaření územních rozpočtů, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Výdaje rostly v daném období o něco pomaleji než příjmy. Na jejich přírůstku o 8,8 mld. Kč se nejvíce podílel růst běžných výdajů o 6,9 mld. Kč, zatímco kapitálové výdaje přispěly pouze 1,9 mld. Kč. Je potěšitelné, že i přes pokles investičních dotací rostly kapitálové výdaje krajů rychleji než výdaje běžné. Z celkových příjmů věnovaly kraje na investice 12 %, a to je o jeden procentní bod více než o rok dříve. Poklesla váha investičních dotací ve struktuře financování kapitálových výdajů, a to z 35 % v roce 2024 na pouhých 22 % v roce 2025.

Běžné příjmy krajů rostly rychleji než běžné výdaje, a tak se meziročně o 20 % zvedl i provozní přebytek. Kraje tak vykázaly vyšší úspory v rámci financování provozu než o rok dříve, ušetřily pětinu běžných příjmů.

Tab. 4. Výdaje krajské samosprávy za devět měsíců (mld. Kč)
9M2024 9M2025 2025−2024 2025/2024
Výdaje běžné 223,7 230,6 6,9 3 %
Výdaje kapitálové 26,4 28,3 1,9 7 %
Výdaje 250,1 258,9 8,8 4 %
Saldo 32,1 36,6 4,5 14 %

Pramen: Měsíční zpráva o hospodaření územních rozpočtů, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Praha

Ve třech čtvrtletích loňského roku získala Praha do svého rozpočtu 111,8 mld. Kč, a to je o 5 % více než o rok dříve. Její výdaje rostly podstatně pomaleji, pouze o 1 % a dosáhly částky 88,3 mld. Kč. Přebytek rozpočtu Prahy se v tomto období meziročně o čtvrtinu zvýšil, a to na 23,5 mld. Kč. Praha tak za devět měsíců loňského roku nevyužila více než pětinu svých disponibilních příjmů.

Na meziročním zvýšení příjmů o 5,5 mld. Kč nejvíce participovaly daňové příjmy (4,6 mld. Kč) a dále i neinvestiční dotace (2,5 mld. Kč). Všechny další hlavní položky vykázaly pokles. Největší pokles byl v případě investičních dotací, které se meziročně propadly o 0,7 mld. Kč, nedaňové příjmy o 0,6 mld. Kč a kapitálové příjmy pak o 0,3 mld. Kč.

Investiční dotace nehrají v rozpočtu Prahy velkou roli, ale v loňském roce zaznamenal pokles o 80 %. O více než 50 % se snížily příjmy z prodeje majetku Prahy. Daňové příjmy jsou nejvýznamnější položkou jejích celkových příjmů, představovaly až 68 % peněz, které měla Praha v daném období k dispozici. Jejich rychlejší vývoj, než o rok dříve zabránil většímu propadu celkových příjmů v podmínkách poklesu tří z pěti hlavní příjmových položek.

Tab. 5. Příjmy Prahy za devět měsíců (mld. Kč)
9M2024 9M2025 2025−2024 2025/2024
Příjmy daňové 71,0 75,6 4,6 6 %
Nedaňové 7,4 6,8 −0,6 −8 %
Kapitálové 0,6 0,3 −0,3 −53 %
Neinvestiční dotace 26,4 28,9 2,5 10 %
Investiční dotace 0,8 0,2 −0,7 −80 %
Příjmy celkem 106,3 111,8 5,5 5 %

Pramen: Měsíční zpráva o hospodaření územních rozpočtů, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Celkové výdaje Prahy se meziročně zvýšily pouze o 0,8 mld. Kč a přispěly ke značnému zvýšení přebytku rozpočtu. Kapitálové výdaje poklesly o 0,5 mld. Kč, běžné vzrostly o 1,3 mld. Kč. Z celkových příjmů vydala Praha na investice 15 %, o rok dříve to bylo o dva procentní body více. Investiční dotace přispěly k financování kapitálových výdajů pouhým 1 %. O rok dříve to bylo pět krát tolik.

Provozní přebytek se meziročně zvedl o 15 % na 40,2 mld. Kč. Důvodem je mnohem pomalejší růst běžných výdajů než běžných příjmů. Provozní přebytek představuje úspory dosahované v rámci financování provozu. Jedná se o peníze, které lze využít např. na bezproblémové financování investic.

Tab. 6. Výdaje Prahy za devět měsíců (mld. Kč)
9M2024 9M2025 2025−2024 2025/2024
Běžné výdaje 69,9 71,2 1,3 2 %
Kapitálové výdaje 17,6 17,1 −0,5 −3 %
Výdaje celkem 87,5 88,3 0,8 1 %
Saldo 18,8 23,5 4,7 25 %

Pramen: Měsíční zpráva o hospodaření územních rozpočtů, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Ostatní obce

Obce (bez Prahy) získaly za devět měsíců loňského roku do rozpočtu 285,8 mld. Kč, a to je o 7 % více než o rok dříve. Výdaje se však zvyšovaly rychleji (o 14 %), a tak saldo rozpočtu sice bylo kladné, ale méně než poloviční ve srovnání se stejným obdobím roku 2024. Meziročně pokleslo o 62 %. Obce bez Prahy ušetřily v daném období 3 % svých příjmů. Obce tedy využily prostředky, které měly v daném období k dispozici mnohem lépe než Praha či kraje.

Na celkovém přírůstku příjmů o 18,1 mld. Kč se nejvíce podílely daňové příjmy (10,6 mld. Kč) investiční dotace (4,8 mld. Kč) a neinvestiční dotace (3,6 mld. Kč). Malým dílem přispěly i příjmy z prodeje obecního majetku (1,2 mld. Kč). Obdobně jako u krajů se meziročně snížil objem nedaňových příjmů (2,2 mld. Kč).

Tab. 7. Příjmy ostatní obcí za devět měsíců (mld. Kč)
9M2024 9M2025 2025−2024 2025/2024
Daňové příjmy 184,7 195,3 10,6 6 %
Nedaňové příjmy 39,5 37,3 −2,2 −5 %
Kapitálové příjmy 5,2 6,4 1,2 23 %
Neinvestiční dotace 24,2 27,9 3,6 15 %
Investiční dotace 14,1 18,9 4,8 34 %
Příjmy 267,7 285,8 18,1 7 %

Pramen: Měsíční zpráva o hospodaření územních rozpočtů, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Zatímco příjmy obcí bez Prahy se meziročně zvedly o 18,1 mld. Kč, jejich výdaje stouply o 34,3 mld. Kč. Je potěšitelné, že k růstu celkových výdajů více než běžné výdaje přispěly výdaje kapitálové, které se meziročně zvedly o 29 %, zatímco běžné výdaje „pouze“ o 9 %. Kapitálové výdaje se na příjmech podílely 29 %, což je o pět procentních bodů více než v předchozím roce. Přitom investiční dotace financovaly 23 % kapitálových výdajů, pouze o jeden procentní bod více než ve stejném období roku 2024.

Běžné příjmy rostly pomaleji než běžné výdaje, tak se provozní přebytek mírně snížil z 71,2 mld. Kč na 67,6 mld. Kč. I tak se na běžných příjmech podílel 26 %. Obce jej plně využily na financování investic, což nebyl případ předchozích let.

Výrazně se snížil rozdíl mezi třemi zdroji financování kapitálových výdajů, tj. provozní přebytek, investiční dotace a příjmy z prodeje obecního majetku, a kapitálovými výdaji. V daném období roku 2024 nevyužily obce z těchto zdrojů 26,3 mld. Kč, v loňském roce to bylo již „jen“ 10 mld. Kč. Obce (bez Prahy) tak v daném období hospodařily efektivněji než o rok dříve.

Tab. 8. Výdaje ostatní obcí za devět měsíců (mld. Kč)
9M2024 9M2025 2025−2024 2025/2024
Výdaje běžné 177,2 192,9 15,6 9 %
Výdaje kapitálové 64,2 83,0 18,7 29 %
Výdaje 241,5 275,8 34,3 14 %
Saldo 26,3 10,0 −16,3 −62 %

Pramen: Měsíční zpráva o hospodaření územních rozpočtů, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

V období od ledna do konce září loňského roku obce (bez Prahy) meziročně výrazně zvýšily své kapitálové výdaje, a to i s přispěním vyšších investičních dotací a příjmů z prodeje majetku. Pomohly k tomu i úspory, které obce vykázaly v rámci financování provozu. Po dlouhé době byl přebytek jejich rozpočtu v daném období pouze jednociferný. Jejich úspory se i nadále zvyšovaly ale nižším tempem.

V hodnocení za tři čtvrtletí roku 2025 vykázala nejvyšší podíl přebytku na celkových příjmech Praha (21 %), dále kraje (12 %), nejnižší podíl měly ostatní obce (3 %). Nejvyšší meziroční růst kapitálových výdajů dosáhly ostatní obce, a to o 29 %, v případě krajů to bylo 7 %. V Praze došlo naopak k jejich poklesu o 3 %. Praha přitom vykázala vyšší provozní přebytek, který k financování investic prakticky v daném období nevyužila.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CCRIF, a. s.