Ústavní soud zrušil vyhlášku obce Čelechovice na Hané o místním poplatku za zhodnocení stavebního pozemku
Obec při vydání sporné vyhlášky zneužila svoji zákonem svěřenou pravomoc. Jejím přijetím totiž sledovala zákonem neaprobovaný účel. Poplatkovou povinnost nenavázala na samotné zhodnocení stavebního pozemku v roce kolaudace stavby vodovodu a kanalizace, ale až na faktické připojení k této infrastruktuře v budoucnu, což je v rozporu se zákonem.
Obec Čelechovice na Hané zavedla napadenou obecně závaznou vyhláškou místní poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu či kanalizace ve smyslu § 10c zákona o místních poplatcích. Ministerstvo vnitra se domáhalo, aby Ústavní soud obecně závaznou vyhlášku zrušil. Vyhláška podle něj odporuje zákonu o místních poplatcích a zákonu o vodovodech a kanalizacích. Podle ministerstva je vyhláška zároveň diskriminační a obec při jejím přijetí postupovala zjevně nerozumně.
Plénum Ústavního soudu (soudce zpravodaj Josef Baxa) návrhu vyhovělo a obecně závaznou vyhlášku obce Čelechovice na Hané zrušilo dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.
Ústavní soud dospěl k závěru, že obec při vydání sporné vyhlášky zneužila svoji zákonem svěřenou pravomoc. Jejím přijetím totiž sledovala zákonem neaprobovaný účel, když poplatkovou povinnost nenavázala na samotné zhodnocení stavebního pozemku v roce kolaudace stavby vodovodu a kanalizace, ale až na faktické připojení k této infrastruktuře v budoucnu, což je v rozporu se zákonem.
Obec Čelechovice napadenou obecně závaznou vyhláškou sice formálně zavedla poplatek za zhodnocení stavebního pozemku ve smyslu § 10c zákona o místních poplatcích, odsunutím jeho splatnosti až k okamžiku připojení stavebního pozemku na stavbu vodovodu nebo kanalizace, ale ve skutečnosti zavedla poplatek za faktické připojení k technické infrastruktuře v budoucnu.
Podmíněním splatnosti poplatku připojením stavebního pozemku k vodovodu či kanalizaci má ten následek, že není zpoplatněna pouhá možnost připojení, ale až faktické uskutečnění záměru (připojení) v budoucnu. Přestože tedy poplatková povinnost formálně vznikne účinností vyhlášky všem vlastníkům zhodnocených stavebních pozemků (až na stanovené výjimky), reálně těm, jejichž pozemky se nikdy nepřipojí, poplatková povinnost fakticky nevznikla, protože poplatek nikdy nebude splatný, a ani vymahatelný.
Je-li smyslem a účelem § 8 odst. 5 věty druhé zákona o vodovodech a kanalizacích ochránit veřejný zájem a zajistit, aby vlastníci stavebních pozemků nebyli odrazování od faktického připojení na technickou infrastrukturu povinností zaplatit poplatek za takové připojení, právě tento demotivační účinek může odsunutí splatnosti poplatku mít. Takový postup (tedy odsunutí splatnosti poplatku) je svými skutečnými důsledky v rozporu s vůli zákonodárce, kterou projevil v novele § 10c odst. 3 zákona o místních poplatcích. Novela výslovně stanoví pravidlo, podle něhož obec může poplatkovou povinnost zavést obecně závaznou vyhlášku nejpozději v kalendářním roce, kdy došlo ke kolaudaci stavby vodovodu či kanalizace.
Způsob, jakým obec Čelechovice úpravu splatnosti poplatku za zhodnocení konstruovala, vede k absolutnímu odtržení vymahatelné poplatkové povinnosti od jedné z právních skutečností, na základě které tato povinnost vzniká a která je podstatou konkrétního druhu poplatku – zhodnocení stavebního pozemku. To je v přímém rozporu s principy právní jistoty a předvídatelnosti ukládání daňových povinností tak, jak je Ústavní soud v nedávném nálezu Pl. ÚS 42/23 Jenštejn popisuje.
Sama obec ve vyjádření k návrhu mimo jiné uvedla, že účelem celé konstrukce bylo umožnit zatížit poplatkem rovněž vymezené „stavební pozemky“ v širším smyslu, tj. pozemky, které byly v době kolaudace kanalizace a vodovodu určeny k zástavbě územním plánem. Splatnost poplatku současně byla nastavena tak, aby „poplatek vlastník hradil teprve až v situaci, kdy bude mít stavební pozemek“ v užším smyslu, tj. pokud bude v budoucnu získáno povolení stavebního záměru. Úmysl obce zatížit poplatkem i pozemky, které se „stavebními“ stanou teprve v budoucnu, ovšem rovněž odporuje smyslu a účelu poplatku podle § 10c zákona o místních poplatcích, podle kterého je předmětem poplatku pouze zhodnocení stavebních pozemků, nikoliv pozemků jiných.
Lze proto shrnout, že odsunutím splatnosti poplatku až k okamžiku připojení stavebního pozemku na stavbu vodovodu nebo kanalizace obec zneužila svoji zákonem svěřenou pravomoc. Ve skutečnosti konstrukcí splatnosti zavedla poplatek za faktické připojení k technické infrastruktuře a nikoliv již za samotné zhodnocení stavebního pozemku. To přitom § 8 odst. 5 zákona o vodovodech a kanalizacích zakazuje. I pokud původním záměrem obce Čelechovice bylo zatížit poplatkem rovněž pozemky, které v době kolaudace kanalizace a vodovodu byly určeny k zástavbě jen územním plánem a „stavebními“ ve striktním smyslu § 9 odst. 2 zákona o oceňování majetku by se staly teprve v budoucnu, obec by poplatkem nesledovala účel, který je aprobován § 10c zákona o místních poplatcích. Pozemky, které jsou k zástavbě vymezeny v územním plánu, avšak nespadají do žádné z taxativních kategorií § 9 odst. 2 zákona o oceňování majetku, poplatkem za zhodnocení stavebního pozemku zatížit do budoucna nelze, navíc takové pozemky nebyly zhodnocenými stavebními pozemky ke dni přijetí vyhlášky.
Ustanovení čl. 5 napadené vyhlášky, kterým obec odsunula splatnost místního poplatku, proto odporuje § 8 odst. 5 zákona o vodovodech a kanalizacích ve spojení s § 10c odst. 1 a 3 zákona o místních poplatcích. Protože byla ostatní ustanovení vyhlášky obsahově závislá na ustanovení čl. 5, Ústavní soud zrušil vyhlášku jako celek.
Zrušení obecně závazné vyhlášky povede k nemožnosti obce Čelechovice vydat „novou“ vyhlášku stanovící místní poplatek za zhodnocení stavebního pozemku. Jak totiž vyplývá z § 10c odst. 3 zákona o místních poplatcích, obec může takovou vyhlášku vydat nejpozději do konce kalendářního roku, ve kterém nabylo právní moci kolaudační rozhodnutí (souhlas) k stavbě vodovodu nebo kanalizace. Přestože se tím finanční náklady na vybudování nové technické infrastruktury přenesou zejména na samotnou obec, jde o nutný důsledek nezákonnosti obcí zvolené úpravy. Na to ostatně obec Ministerstvo vnitra opakovaně upozorňovalo již při tvorbě tohoto předpisu.