Seriál Vyřizování žádosti o informace
Volení funkcionáři často nastupují do svých funkcí s entusiasmem a
snahou naplnit cíle, které si v předvolebním klání vytýčili a které by měly
vést ke zlepšení života v jejich obci. Ne vždy si však uvědomují, že výkon
jejich funkce zahrnuje také plnění informační povinnosti, za kterou jsou ze zákona
odpovědni starostové a primátoři.
19. 5. 2020, Legislativa
Povinné subjekty vymezené zákonem č. 106/1999 Sb.,
o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „informační zákon“) po prvním přečtení žádosti o informace a
zjištění, že jsou povinni vyřizovat žádost podle informačního zákona, stojí
před základními otázkami.
15. 9. 2020, Legislativa
Povinné subjekty podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném
přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„informační zákon“) se často se znalosti věcí, které patří do jejich
působnosti, zamýšlí nad tím, jaké informace vlastně žadatel požaduje. Správné
posouzení přitom předurčuje další postup povinného subjektu při vyřizování
žádosti o informace.
2. 11. 2020, Legislativa
Informace, které jsou v držení povinných subjektů, vznikají jak
vlastní činností, tak činností externích osob, kterými jsou např. žadatelé
o dotace nebo účastníci různých řízení. Často přitom tyto informace
obsahují údaje týkající se jak právnických, tak fyzických osob odlišných od
žadatele a povinného subjektu.
10. 11. 2020, Legislativa
Vyřizování žádosti o informace s sebou dříve či později
přinese situaci, kdy si poskytnutí požadovaných informací vyžádá zvýšené
náklady na straně povinných subjektů. Tyto náklady však podle současné úpravy
nemusí nést jen povinný subjekt sám, ale může úhradu některých z těchto
nákladů požadovat po žadateli. Jedná se přitom o jednu z cest, jak naplnit
zásadu řádného hospodáře a vyhnout se krizovým situacím.
11. 2. 2021, Legislativa
Při vyřizování žádosti o informace se můžeme setkat jak
s jednoduchými dotazy, kdy jejich vyřízení nezabere mnoho času, tak
s žádostmi, jejichž vyřízení si vyžádá dlouhodobější odložení běžné
práce jednoho či více zaměstnanců. Právě v těchto situacích by měl povinný
subjekt směrovat své úvahy k možnosti požadovat za poskytnutí informací
úhradu nákladů, a to za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací.
1. 6. 2021, Legislativa
I když je primárním smyslem a účelem zákona
č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“) poskytnutí informací,
může při vyřizování žádosti dojít k situaci, kdy povinný subjekt informace
neposkytne. V tomto případě dochází k odmítnutí poskytnutí informace,
resp. slovy informačního zákona k odmítnutí žádosti o informace, které
je možné provést pouze formou rozhodnutí.
29. 9. 2021, Legislativa
Nejdiskutovanější otázkou v oblasti poskytování informací dle
zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve
znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), je bezpochyby
poskytování platů a odměn zaměstnanců veřejné správy. Tato oblast není
zákonodárcem výslovně upravena a její výklad je zásadně ovlivněn závěry
správních soudů.
4. 10. 2021, Legislativa
Pokud jsme v předchozím článku psali o poskytování platů a
odměn jako o nejdiskutovanější otázce v oblasti poskytování informací,
pak o osobních údajích můžeme hovořit jako o nejčastěji řešené
situaci. Přesto mnohé překvapí, jaké údaje, koho a kdy lze na základě žádosti
podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“) poskytnout.
7. 12. 2021, Legislativa
Dalším důvodem, na jehož základě se žádosti o informace častěji
odmítají, je ochrana obchodního tajemství. K uplatnění tohoto důvodu pro
odmítnutí žádosti však často nedochází proto, že by žadatelé skutečně
požadovali informace, které obsahují obchodní tajemství. Právě naopak.
17. 2. 2022, Legislativa