Obec jako ochránce informací o majetkových poměrech (nejen) svých občanů

Vyřizování žádosti o informace 12.

2. 11. 2022 OF 2–3/2022 Legislativa

Je notorietou, že obce disponují při své činnosti značným množstvím různorodých informací. Některé z nich jsou zveřejněny obcí nebo jinými subjekty, jiné nejsou běžně dostupné.

Radka Hasil Edelmannová
Radka Hasil Edelmannová
Václav Těžký
Václav Těžký

Právě tato druhá skupina informací je pro některé žadatele lákadlem, které je vede k podání žádosti o informace. Jejich zájem přitom nemusí nutně směřovat k informacím o platu či odměně konkrétní osoby.

Majetkové poměry osob

Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“) pojem majetkových poměrů výslovně nedefinuje. Vymezení tohoto pojmu tak zůstalo na judikatuře, která se s tímto požadavkem vypořádala již v roce 2007. Za majetkové poměry tak lze v současné době považovat příjmy fyzických a právnických osob, které mohou být peněžité, ale i naturální, vlastnictví bytů, nebytových prostor a jiných nemovitých věcí, peněžních prostředků, pohledávek, majetkových práv apod.

Za majetkové poměry fyzických a právnických osob lze za daných okolností považovat nejen aktiva, nýbrž i pasiva a je bez významu, zda jsou tyto závazky vůči soukromoprávním subjektům či vůči státu. Stejně tak je nerozhodné, zda jde o majetkové poměry nízké hodnoty. V podmínkách obcí se lze asi nejčastěji setkat s dotazy směřujícími k místním poplatkům (např. zda soused platí zavedený místní poplatek) nebo poplatkům za vodné a stočné (zde opět se zájmem, zda všichni občané platí, zejména pak konkrétní osoby), méně pak ve vztahu k dani z nemovitých věcí a správním poplatkům.

Již ve vztahu k definici pojmu majetkových poměrů je nutné zdůraznit, že § 10 informačního zákona dopadá pouze na takové informace, které mají vypovídací hodnotu o majetkových poměrech dotčené osoby, která není povinným subjektem. Pokud požadovaný údaj nemá vypovídací hodnotu o majetkových poměrech, nebude se § 10 informačního zákona vůbec aplikovat, i když by jinak byly splněny všechny podmínky pro jeho aplikaci (viz dále). Tento přístup naplňuje požadavek judikatury na restriktivní výklad podmínek pro odmítnutí žádosti o informace, a tedy odepření poskytnutí požadovaných informací.

Dotčená ustanovení informačního zákona

Informační zákon stanoví v § 10 jako důvod pro odmítnutí žádosti o informace požadavek na poskytnutí informací o majetkových poměrech osob. Informační zákon se v tomto ustanovení nevztahuje pouze na fyzickou, ale i právnickou osobu, což tento důvod odlišuje od § 8a tohoto zákona, který chrání zde vymezené typy informací týkající se (pouze) fyzických osob.

To, co § 10 a § 8a odlišuje, zároveň vyvolává otázky vztahu obou těchto ustanovení a jejich použitelnost pro případné rozhodnutí o odmítnutí žádosti, pokud bude žádost směřovat k poskytnutí informací o majetkových poměrech fyzické osoby.

Které z těchto ustanovení tedy pro majetkové poměry fyzických osob využít?

Odpověď nám opět poskytla judikatura, která považuje oba tyto důvody za samostatné. Pokud tedy jde o odmítání informací o majetkových poměrech fyzických osob, použije se § 10 informačního zákona. V ostatním se použije § 8a tohoto zákona.

Kromě § 8a informačního zákona zasahuje do aplikace § 10 informačního zákona také jeho § 8b, který stanoví výjimku pro poskytování údajů o příjemcích veřejných prostředků. O těchto příjemcích se tak ze zákona poskytují informace v rozsahu jména, příjmení, roku narození, výši a účelu poskytnutých veřejných prostředků. To samozřejmě za situace, kdy všemi těmito údaji obec disponuje. V opačném případě se toto ustanovení použije na informace, které obec v tomto rozsahu má k dispozici. Protože se v případě § 8b informačního zákona jedná o speciální ustanovení, bude použitelné na případy, kdy budou konkrétní osobě poskytovány veřejné prostředky, ať už přímo nebo nepřímo.

Nejde jen o občany obce

Protože ochrana poskytována § 10 informačního zákona dopadá na fyzické i právnické osoby a vzhledem k tomu, že obec by měla disponovat pouze informacemi vztahujícími se k její působnosti, vyvstává přirozeně otázka, zda má obec k dispozici i informace o majetkových poměrech jiných osob.

Je nutné si uvědomit, že obec sice podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů tvoří společenství občanů. Tito však nejsou jediní, kdo se v obci pohybují a vůči komu má obec určité pravomoci. Zmínit lze místní poplatky, které obce často zavádějí obecně závaznou vyhláškou, přičemž poplatníkem či plátcem některých z nich může být i osoba odlišná od občanů obce. Dále na území obce může mít sídlo právnická osoba (obchodní korporace), která z povahy své existence nemůže být občanem obce. V neposlední řadě mohou vlastnit nemovitý majetek osoby, které jsou občany jiné obce. Jedná se o různé chataře a chalupáře. Obec tak často disponuje i informacemi o majetkových poměrech těchto osob, odlišných od občanů obce.

K využitelnosti povinnosti zachovávat mlčenlivost

Ve vztahu k poskytování informací týkajících se místních poplatků obce v odůvodnění rozhodnutí o odmítnutí často argumentují tím, že nemůžou poskytnout informace z oblasti místních poplatků (zejména vztahujících se ke konkrétnímu poplatníkovi), jelikož by tím porušily povinnost zachovávat mlčenlivost, která vyplývá ze zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.

Porušením mlčenlivosti v tomto případě argumentovat nelze, neboť § 19 informačního zákona stanoví, že umožnění přístupu k informacím nebo poskytnutí informací za podmínek a způsobem stanoveným tímto zákonem není porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost uložené zvláštními zákony.

Údaje, které se obecně neposkytují

Z výše uvedeného přehledu lze v praxi obcí dospět k identifikaci informací, které se obecně neposkytují. Obecně proto, že stále může nastat situace, ve které udělí osoba dotčená žádostí o informace s jejich poskytnutím souhlas. V takovém případě nebudou dány podmínky pro neposkytnutí informací. Stejný závěr bude platit pro situace, ve kterých obec nalezne zákonnou výjimku pro poskytnutí informace nebo ve které provedený test proporcionality v konkrétním případě dopadne tak, že převáží právo na informace.

Opačným pohledem na tato dvě podmínky lze uvést, že se neposkytují ty informace, které vypovídají o majetkových poměrech osob (1), které nejsou povinným subjektem (2), kdy se jedná o informace získané na základě daňových nebo poplatkových zákonů (3), a to za podmínky, že dotčená osoba neudělila souhlas s poskytnutím takových informací (4), neexistuje zákonná výjimka pro poskytnutí informací (5) a test proporcionality vyjde v neprospěch práva na informace (6).

Přesto, že se výčet těchto podmínek může jevit jako rozsáhlý či složitý, prakticky se bude jednat zejména o informace z oblasti místních poplatků, jako např. údaje vztahující se k poplatníkovi či plátci místního poplatku, jako jsou jméno, příjmení, zda je skutečně poplatníkem, zda odvádí řádně místní poplatek, z jakého titulu apod.

Dále se může jednat o informace o platbách daně z nemovitých věcí, které získala obec od správce daně. Je totiž logické, pokud obec přistoupí k navýšení koeficientu daně z nemovitých věcí na svém území, aby měla i přehled toho, jakým způsobem je tato povinnost plněna. V ostatních případech bude ve vztahu k dani z nemovitých věcí povinným subjektem věcně a místně příslušný správce daně.

Údaje týkající se majetkových poměrů, které lze poskytnout

Ne každá informace, která se týká majetkových poměrů, bude informací chráněnou. Ve smyslu § 8b informačního zákona se bude jednat o informace týkající se příjemců veřejných prostředků. Ve vztahu k místním poplatkům můžeme hovořit o možnosti poskytnout informace o poplatníkovi,

  • který byl osvobozen od placení místního poplatku (zde se jedná jak o zákonné osvobození, tak o osvobození na základě obecně závazné vyhlášky),
  • byla mu poskytnuta úleva z placení místního poplatku (v tomto případě půjde o situace, kdy poplatník částečně hradí místní poplatek a část nikoliv, a to pouze ve vztahu k části, kterou nehradil z důvodu poskytnuté úlevy) nebo
  • kterému byl místní poplatek prominut (v minulosti např. s ohledem na tvrdost dopadu právní úpravy na nezletilé, kdy byl poplatek vyměřen nezletilému po dosažení zletilosti, nedávno vzhledem k pandemii koronaviru, nyní zejména uprchlíkům z Ukrajiny, na které dopadá válka na Ukrajině a s tím spojená nutnost řešit životní situace v cizí zemi).

Kromě uvedené situace týkající se příjemce veřejných prostředků lze zmínit požadavky týkající se zobecněných informací. V těchto případech by nemělo docházet k určitelnosti konkrétních subjektů, díky čemuž zpravidla nebude namístě vydávat rozhodnutí o odmítnutí žádosti, ale budou poskytovány zobecněné informace, čímž dojde ke kladnému vyřízení žádosti o informace.

Využitelná judikatura

Ve vztahu k ochraně majetkových poměrů, která má svůj základ v § 10 informačního zákona, nenalezneme takové množství judikatury (a ani odborné literatury), jako je tomu např. u poskytování informací o platech a odměnách.

Přesto existují judikáty, které mohou obcím pomoci při vyřizování žádostí o poskytnutí informací o majetkových poměrech fyzických a právnických osob.

Ohledně definice majetkových poměrů jsou využitelné rozsudky Nejvyššího správního soudu (č. j. 5 As 53/2007-85 ze dne 25. 6. 2008) a Městského soudu v Praze (č. j. 9 A 279/2014 ze dne 22. 3. 2017). Ve vztahu ke konkrétním věcem pak rozsudek NSS (č. j. 10 As 289/2017-37 ze dne 12. 7. 2018), který se týkal požadavku na poskytnutí seznamu právnických osob, kterým byla v roce 2014 doměřena daň z přidané hodnoty, pokud výše tohoto doměření byla alespoň 5000 Kč (jde tedy nejen o informaci o doměření, ale také o její hodnotě) a rozsudek MS v Praze týkající se televizních poplatků (č. j. 9 A 279/2014-48 ze dne 22. 3. 2017) nebo informací o daňových subjektech, které byly obsaženy ve zprávě o vnitřní operativní kontrole vymáhání pohledávek (č. j. 8 A 8/2001-25 ze dne 25. 5. 2021).

U všech těchto judikátů můžeme nalézt podobnost ke správě místních poplatků, případně k informacím o placení poplatků za vodné a stočné v obci.

Závěrem

Shrneme-li výše uvedené, chránit informace o majetkových poměrech fyzických a právnických osob je nutné

  • jsou-li splněny podmínky § 10 informačního zákona,
  • nemá-li povinný subjekt souhlas dotčené osoby s jejich poskytnutím,
  • neexistuje-li zákonná výjimka pro jejich poskytnutí v podobě legální licence obsažené v § 8b a
  • dopadne-li test proporcionality ve prospěch práva na ochranu majetkových poměrů.

V ostatních případech lze osobní údaje poskytnout nebo i též zveřejnit na webových stránkách obce.

Ani u posuzování žádosti o poskytnutí informací týkajících se majetkových poměrů není základní logika posuzování až tak složitá, jak by se mohlo na první pohled zdát. S ohledem na praxi můžeme doporučit věnovat zvýšenou pozornost oslovení dotčených osob, které je základním a nezbytným krokem při vyřizování téměř každé žádosti o informace, jehož opomenutí vede k příkazu nadřízeného orgánu opětovně žádost vyřídit, což s sebou nese poměrně zbytečné opakování celého procesu vyřizování žádosti o informace.

Pokud bude obec věnovat vyřizování žádosti o informace potřebný čas, který u tohoto důvodu pro odmítnutí žádosti často není až tak o samotném zatížení spočívajícím ve vyhledávání informací, jako o prvotním posouzení žádosti a naplánování si jednotlivých kroků, neměla by v postupu pochybit a měla by žádost vyřídit řádně a v zákonných lhůtách.

Mgr. Václav Těžký, Mgr. Radka Hasil Edelmannová, Krajský úřad Moravskoslezského kraje

Seriál Vyřizování žádosti o informace
  1. Prvotní posouzení došlé žádosti o informace, 19. 5. 2020
  2. Co je to vlastně ta informace?, 15. 9. 2020
  3. Identifikace požadované informace, 2. 11. 2020
  4. Dotčené osoby a jejich postavení při vyřizování žádosti o informace, 10. 11. 2020
  5. Sazebník úhrad jako základní předpoklad pro uplatnění úhrady nákladů, 11. 2. 2021
  6. Mimořádně rozsáhlé vyhledání informací a požadavek úhrady nákladů, 1. 6. 2021
  7. Rozhodnutí o odmítnutí žádosti, 29. 9. 2021
  8. Otázka poskytování platů a odměn zaměstnanců povinného subjektu, 4. 10. 2021
  9. Osobní údaje – poskytnout nebo ne?, 7. 12. 2021
  10. Obchodní tajemství – poskytnout nebo ne?, 17. 2. 2022
  11. Autorské právo – poskytnout nebo ne?, 1. 6. 2022
  12. Obec jako ochránce informací o majetkových poměrech (nejen) svých občanů, 2. 11. 2022 (právě čtete)
  13. Další důvody pro odmítnutí žádosti o informace, 10. 11. 2022