Výše odvodu a penále při porušení rozpočtové kázně
Porušení rozpočtové kázně příjemci veřejné finanční podpory 3.
Disciplína, pořádek, poslušnost, řád – to jsou synonyma pro pojem kázeň, což je v podstatě dodržování dohodnutých pravidel. Při porušení kázně je zpravidla nutné sjednat nápravu. Platí to i v oblasti financování, kde jsou zákonem stanovena rozpočtová pravidla, a tudíž i rozpočtová kázeň.
V úvodních článcích seriálu článků o porušování rozpočtové kázně příjemci veřejné finanční podpory jsme se seznámili s tím, co je to porušení rozpočtové kázně a kdy k porušení rozpočtové kázně dochází. Dnešní pokračování se zabývá výší odvodu za porušení rozpočtové kázně a případným penále za prodlením odvodu.
Odvod není trestem
Dle soudní judikatury není odvod za porušení rozpočtové kázně trestem, pokutou či sankcí. Odvod má povahu administrativního či finančního opatření, které má vést k nápravě pochybení a k navrácení nesprávně čerpané částky do rozpočtu poskytovatele dotace či návratné finanční výpomoci, s tím, že je vracena částka, která nebyla čerpána v souladu se smlouvou nebo rozhodnutím. Cílem uloženého odvodu je vrácení finančních prostředků, které nebyly řádně využity, a nikoli správní potrestání.
Porušení rozpočtové kázně není považováno ani za přestupek, čemuž odpovídá též systematika malých rozpočtových pravidel (viz § 22a a § 22b). V rámci soudního přezkumu rozhodnutí o odvodu za porušení rozpočtové kázně tak nelze uplatnit moderační právo na zmírnění náhrady škody dle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (§ 78 odst. 2), které přísluší pouze soudu u neúmyslných trestných činů. Jinak vyjádřeno, soud nemůže svým rozhodnutím změnit výši odvodu, jak byla stanovena příslušným orgánem, či rozhodnout, že se od uložení odvodu upouští (rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 5 As 95/2014).
Podle zákona č. 250/2000 Sb., rozpočtová pravidla územních rozpočtů, je za porušení rozpočtové kázně stanoven odvod ve výši neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků.
- Minulost
- V minulosti znamenalo každé (jakékoliv) porušení rozpočtové kázně nefinančního charakteru, u něhož nešlo stanovit výši neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků, odvod celé částky poskytnuté veřejné finanční podpory. V praxi pak reálně docházelo k poněkud paradoxním situacím, kdy byl stanoven odvod v plné výši poskytnuté dotace u věcně diametrálně odlišných porušení rozpočtové kázně. Jako porušení rozpočtové kázně bylo u jednoho příjemce klasifikováno nedodržení účelu (např. sportovní akce, na kterou byla poskytnuta dotace, se nekonala a místo toho byly prostředky použity na nákup sportovního vybavení), zatímco u jiného příjemce bylo porušením rozpočtové kázně nedodržení termínu odevzdání závěrečného vyúčtování, byť o jeden den, nebo nedodržení povinné publicity, přičemž všechny ostatní podmínky použití dotace (včetně účelu) byly splněny. V obou těchto případech byla výše odvodu za porušení rozpočtové kázně stanovena ve výši 100 % poskytnuté dotace.
- Současnost
- I nadále v případě porušení (nepeněžitých) povinností odpovídá odvod plné výši poskytnutých prostředků, a to z důvodu, že povaha porušené povinnosti neumožňuje samostatně a přímo identifikovat tu část prostředků, které byly fakticky chybně vynaloženy a které by tak jinak bylo namístě navrátit ve formě odvodu.
Po novele zákona v roce 2015 je však poskytovatel dotace oprávněn ve veřejnoprávní smlouvě, na jejímž základě byly dané prostředky poskytnuty, rozlišit a vymezit případy, kdy lze za méně závažná porušení stanovených povinností uložit odvod nižší. Tento nižší odvod je pak ve smlouvě určen pevnou částkou, procentem nebo procentním rozmezím. Procento nebo procentní rozmezí se stanoví z poskytnutých prostředků, v souvislosti s jejichž použitím došlo k porušení rozpočtové kázně.
Současně může být v režimu ex post vyplácená dotace krácena před jejím vyplacením příjemci. Taková situace může nastat tehdy, kdy jsou peněžní prostředky vypláceny v několika platbách, a před každou platbou je provedena kontrola předložených dokladů prokazujících použití dle stanovených účelů a podmínek. Pokud jsou zjištěny nesrovnalosti, může poskytovatel snížit další část poskytovaných peněžních prostředků o částku předpokládaného odvodu za porušení rozpočtové kázně.
Předběžné opatření
Zákon pamatuje rovněž na „předběžné opatření“ pro případy podezření na porušení rozpočtové kázně. Tímto „předběžným opatřením“ se rozumí možnost poskytovatele peněžních prostředků pozastavit jejich proplácení. Takové pozastavení by mělo být postaveno na důvodném (kvalifikovaném) podezření. Zároveň by na takové pozastavení mělo bez zbytečného odkladu navazovat zahájení (z moci úřední) řízení o uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně, v jehož rámci bude předmětné podezření v plném rozsahu projednáno a následně bude vydáno související rozhodnutí. V tomto rozhodnutí pak příslušný orgán určí, zda došlo k porušení rozpočtové kázně, a pak též vyčíslí odvod a konkrétní částku, kterou je povinna daná osoba uhradit na účet poskytovatele, a to po započtení pozastavených prostředků (např. v rozhodnutí uvede, že odvod za porušení rozpočtové kázně se ukládá ve výši 100 tis. Kč s tím, že příjemce peněžních prostředků je povinen fakticky vrátit/odvést pouze 60 tis. Kč; v odůvodnění se pak uvede, že částka odpovídající rozdílu, tj. 40 tis. Kč, nebyla ze strany poskytovatele dotace vyplacena z důvodu podezření na porušení rozpočtové kázně, a proto nevznikla povinnost jejího vrácení). Pokud příslušný orgán vysloví, že k porušení rozpočtové kázně nedošlo, je poskytovatel dotace povinen v plném rozsahu (a bez zbytečného odkladu) vyplatit pozastavené peněžní prostředky.
Výše odvodu
K výši odvodu soudy judikovaly, že při stanovení výše odvodu za porušení rozpočtové kázně je třeba vycházet ze zásady přiměřenosti, tedy rozumného vztahu mezi závažností porušení rozpočtové kázně a výší za ně předepsaného odvodu. Správce daně musí zvážit, zda je důvod k odvodu v plné výši čerpaných či poskytnutých prostředků, či pouze k odvodu odpovídajícímu závažnosti a významu porušení povinnosti a své rozhodnutí náležitě odůvodnit. Týká-li se porušení povinnosti oddělitelné části poskytnuté dotace, odvod bude stanoven pouze částkou odpovídající této části dotace. I zde však mohou vyvstat okolnosti, které mohou s ohledem na malou závažnost porušení povinnosti vést správce daně ke snížení odvodu ve smyslu zásady přiměřenosti.
Výše odvodu činí v případech
- použití poskytnutých peněžních prostředků v rozporu se stanovenou povinností,
- neprokázání, jak byly peněžní prostředky použity a
- zadržení peněžních prostředků
vždy částku neoprávněně použitých či zadržených prostředků.
Nastane-li v případě použití týchž finančních prostředků (dotace či návratné finanční výpomoci) vícero porušení rozpočtové kázně, odvody se zásadně sčítají, přičemž i v tomto aspektu může veřejnoprávní smlouva určit postup odlišný. Výjimky představují ta porušení rozpočtové kázně, která se odehrávají v rovině porušení pravidel na úseku zadávání veřejných zakázek. U nich je odvod určován (nestanoví-li však příslušná veřejnoprávní smlouva jinak) dle nejzávažnějšího porušení pravidel u konkrétní veřejné zakázky. Orgán rozhodující o uložení odvodu v takových případech tedy musí uvážit, které porušení má z hlediska právní úpravy veřejných zakázek nejvíce negativní význam a dopad, a následně závěr takovéto úvahy musí v příslušném rozhodnutí (platebním výměru) řádně odůvodnit.
V případě sčítání odvodů za více pochybení však konečná výše odvodu nemůže přesáhnout výši finančních prostředků, které příjemce ke dni porušení rozpočtové kázně obdržel. Povahou odvodu je tedy pouze navrácení poskytnutých prostředků do původního rozpočtu.
Prodlení s odvodem a penále
Za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně je povinnost zaplatit penále ve výši 0,4 promile z částky odvodu za každý den prodlení (do konce roku 2021 odpovídalo penále 1 promile denně). Vypočtená částka penále nesmí přesáhnout výši odvodu za porušení rozpočtové kázně a neukládá se penále, které v jednotlivých případech nepřesáhne 1000 Kč. Penále se počítá ode dne, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně do dne, kdy byly prostředky odvedeny, tedy odepsány z účtu příjemce.
V praxi se může postupovat tak, že zároveň se stanovením odvodu bude stanoveno penále do dne, kdy byl vystaven platební výměr a po skutečném zaplacení odvodu bude penále dopočteno do konečné výše. Může se také stanovit pouze odvod a až po jeho zaplacení by bylo vypočteno a předepsáno penále.
Penále je příslušenstvím odvodu s povahou trestu. Povinnost úhrady penále vzniká ze zákona, bez ohledu na jednání (zavinění) příjemce dotace, který se porušení rozpočtové kázně dopustil. Platební výměr na penále má pak charakter deklaratorního rozhodnutí, jímž správce daně sděluje daňovému dlužníkovi předpis penále.
Pro vlastní výpočet je především rozhodující, od kterého dne penále tzv. nabíhá. Obecně se tak stává ode dne následujícího po dni, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně, do dne připsání peněžních prostředků na účet poskytovatele. Penále ze zákona nabíhá často dříve, než se o vlastním porušení rozpočtové kázně příjemce dozví, či než je o uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně pravomocně rozhodnuto.
Výjimku představuje porušení rozpočtové kázně dle § 22 odst. 2 písm. b), spočívající v porušení povinnosti, ke kterému došlo před připsáním peněžních prostředků na účet příjemce a které ke dni připsání trvá. V tomto případě se penále počítá ode dne následujícího po dni, do kterého měl příjemce odvod na základě platebního výměru uhradit (dnem porušení rozpočtové kázně je až den připsání peněžních prostředků na účet příjemce).
Penále se stanovuje z částky, která se má vyměřeným odvodem vracet (z nevyplacené částky se penále nevyměří).
- Seriál Porušení rozpočtové kázně příjemci veřejné finanční podpory
-
- Co je porušení rozpočtové kázně, 5. 10. 2023
- Kdy dochází k porušení rozpočtové kázně?, 12. 10. 2023
- Výše odvodu a penále při porušení rozpočtové kázně, 19. 10. 2023 (právě čtete)
- Procesní hlediska uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně, 26. 10. 2023
- Opravné prostředky a soudní přezkum rozhodnutí o porušení rozpočtové kázně, 2. 11. 2023
- Porušení rozpočtové kázně příspěvkovou organizací, 9. 11. 2023