Kdy dochází k porušení rozpočtové kázně?

Porušení rozpočtové kázně příjemci veřejné finanční podpory 2.

Disciplína, pořádek, poslušnost, řád – to jsou synonyma pro pojem kázeň, což je v podstatě dodržování dohodnutých pravidel. Porušení kázně bývá zpravidla potrestáno. Platí to i v oblasti financování, kde jsou zákonem stanovena rozpočtová pravidla, a tudíž i rozpočtová kázeň.

V první části seriálu článků o porušování rozpočtové kázně příjemci veřejné finanční podpory jsme si řekli, co je porušení rozpočtové kázně a jaké druhy rozlišujeme podle zákona o rozpočtových pravidlech. V druhé části se budeme zabývat otázkou, kdy dochází k porušení rozpočtové kázně.

Pro určení dne počátku porušení rozpočtové kázně rozlišují rozpočtová pravidla několik možností. Pro správné určení počátku lhůty je třeba rozlišit druh samotného pochybení.

A) Finanční pochybení při čerpání prostředků

Základním pravidlem u finančního porušení rozpočtové kázně je, že za okamžik porušení rozpočtové kázně je považován den, kdy došlo k neoprávněnému čerpání peněžních prostředků, tzn. den jejich odepsání z peněžního účtu nebo výdej v hotovosti.

Dále je však nutné rozlišit:

• Financování ex ante – pokud příjemce dotace či návratné finanční výpomoci finanční prostředky již obdržel a použije-li je v rozporu s některou z uložených povinností, nastává daného dne porušení rozpočtové kázně. Rozhodný je okamžik, kdy byly finance neoprávněně vydány (odepsány z účtu).
• Financování ex post – pokud dochází nejdříve k realizaci projektu prostřednictvím vlastního předfinancování a dotace je proplácena až následně, je rozhodným dnem pro určení počátku porušení rozpočtové kázně den připsání finančních prostředků na účet příjemce, a to i kdyby k samotnému porušení rozpočtové kázně došlo již dříve. V praxi k tomuto dochází v případě, že příjemce dotace při realizaci projektu poruší některou z poskytovatelem stanovených povinností. Např. neoprávněně vynaloží prostředky, které jsou následně propláceny z dotace. Současně zde je nutný předpoklad, že toto porušení přetrvává i po připsání dotace.

Malá rozpočtová pravidla (územní rozpočty) vytvářejí určitou fikci, dle níž připsáním peněžních prostředků na účet příjemce vlastně dochází k jejich neoprávněnému použití na úhradu neoprávněného výdaje, resp. k nesplnění povinnosti související s poskytnutím peněžních prostředků.

B) Porušení nefinančních podmínek

Pokud došlo k porušení nefinančních podmínek stanovených ve smlouvě nebo v rozhodnutí, pak okamžikem porušení rozpočtové kázně je den následující po dni, kdy došlo k porušení povinnosti (např. neodevzdání závěrečného vyúčtování, nepředložení průběžných zpráv, nedodání jiných podkladů v termínu, nesplnění publicity, neuspořádání příslušného počtu akcí či neuskutečnění akcí v daném termínu apod.).

Pokud tedy příjemce dotace po obdržení finančních prostředků nenaplní některou z povinností souvisejících s účelem, na který byly peněžní prostředky již poskytnuty, je vždy určující den, k němuž došlo k takovému pochybení příjemce. Určení rozhodného dne tak závisí na povaze konkrétní povinnosti, k jejímuž porušení mělo dojít. Má-li např. příjemce k 30. 6. předložit celkové vyúčtování a tuto svou povinnost nesplní, připadá první den porušení rozpočtové kázně na 1. 7. Obdobně pak v případě, že příjemce neprokáže, jak s poskytnutými prostředky naložil, odvíjí se prvý den porušení rozpočtové kázně od okamžiku, k němuž způsob vynaložení financí prokázat měl.

Porušení jiných pravidel, pokud tato nejsou zakotvena ve smluvní dokumentaci, porušením rozpočtové kázně není. Nicméně poskytovatelé běžně příjemce dotací zavazují smluvně i k dodržení interních pravidel/zásad pro poskytování dotací. Jsou-li tato pravidla smluvně ošetřena, pak i jejich porušení je porušením rozpočtové kázně.

Stejně tak se příjemce dotace může dopustit porušení rozpočtové kázně, pokud nedodrží jiné podmínky plynoucí z jiných právních předpisů (např. podle zákona o zadávání veřejných zakázek).

Na okamžik vzniku porušení rozpočtové kázně nemá vliv, kdo porušení zjistil, zda poskytovatel (resp. příslušný kontrolní orgán) nebo sám příjemce.

Správné určení dne porušení rozpočtové kázně je rozhodující též pro běh lhůty, během níž lze uložit souvisejí odvod a penále. Zákon stanovuje pro uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně i pro vyměření penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně, desetiletou lhůtu, která je počítána od 1. ledna roku následujícího po roce, v němž došlo k porušení rozpočtové kázně.

Nejvyšší správní soud v rozsudku sp. zn. 7 As 117/2014 vyslovil, že prekluzivní lhůta pro stanovení odvodu či penále za porušení rozpočtové kázně obsažená v zákoně o rozpočtových pravidlech je lhůtou speciální vůči prekluzivním lhůtám pro stanovení daně uvedeným v § 148 daňového řádu. Dané rozhodnutí je plně přenositelné i pro malá rozpočtová pravidla.

Ing. Jan Mareš, MPA, LL.M., vedoucí odboru ekonomiky, statutární město Chomutov

Seriál Porušení rozpočtové kázně příjemci veřejné finanční podpory

1. Co je porušení rozpočtové kázně, 5. 10. 2023
2. Kdy dochází k porušení rozpočtové kázně?, 12. 10. 2023 (právě čtete)
3. Výše odvodu a penále při porušení rozpočtové kázně, 19. 10. 2023
4. Procesní hlediska uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně, 26. 10. 2023
5. Opravné prostředky a soudní přezkum rozhodnutí o porušení rozpočtové kázně, 2. 11. 2023
6. Porušení rozpočtové kázně příspěvkovou organizací, 9. 11. 2023