Porušení rozpočtové kázně příspěvkovou organizací

Porušení rozpočtové kázně příjemci veřejné finanční podpory 6.

Disciplína, pořádek, poslušnost, řád – to jsou synonyma pro pojem kázeň, což je v podstatě dodržování dohodnutých pravidel. Při porušení kázně je zpravidla nutné sjednat nápravu. Platí to i v oblasti financování, kde jsou zákonem stanovena rozpočtová pravidla, a tudíž i rozpočtová kázeň.

Seriál článků o porušování rozpočtové kázně příjemci veřejné finanční podpory končí dnešní závěrečnou částí, která je věnována porušení rozpočtové kázně příspěvkovou organizací.

Posuzování porušení rozpočtové kázně

příspěvkovými organizacemi je samostatně upraveno v ustanovení § 28 (Finanční hospodaření příspěvkových organizací) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Pro příspěvkové organizace se tedy nevyužije ustanovení obecného § 22 (Porušení rozpočtové kázně).

Může tak nastat situace, kdy z jednoho dotačního titulu jsou poskytovány dotace jak příspěvkovým organizacím zřizovaným územně samosprávným celkem (poskytovatelem), tak jiným právním subjektům, přičemž při stejném pochybení u příspěvkové organizace o porušení rozpočtové kázně nepůjde, ale u jiného právního subjektu o porušení rozpočtové kázně půjde, a to včetně odvodu v plné výši poskytnuté dotace.

Dle platné právní úpravy se příspěvková organizace dopustí porušení rozpočtové kázně tím, že:

1. použije finanční prostředky, které obdrží z rozpočtu svého zřizovatele, v rozporu se stanoveným účelem,
2. převede do svého peněžního fondu více finančních prostředků, než stanoví tento zákon nebo než rozhodl zřizovatel,
3. použije prostředky svého peněžního fondu na jiný účel nebo v jiné výši, než stanoví tento zákon nebo jiný právní předpis,
4. použije své provozní prostředky na účel, na který měly být použity prostředky jejího peněžního fondu podle tohoto zákona,
5. překročí stanovený nebo přípustný objem prostředků na platy, pokud toto překročení do 31. prosince nekryla ze svého fondu odměn, nebo
6. neprovede odvod podle odstavce 9 ve lhůtě stanovené zřizovatelem.

Znamená to, že zákonem je taxativně vymezeno, kdy dochází k porušení rozpočtové kázně příspěvkovou organizací. Připomeňme, že ostatní příjemci veřejné finanční podpory se dopouští porušení rozpočtové kázně vždy, když poruší jakoukoliv předem smluvně stanovenou podmínku.

Odvod za porušení rozpočtové kázně

u příspěvkové organizace je ukládán zřizovatelem ve výši neoprávněně použitých prostředků. Tady je nutno si uvědomit, kdo vykonává funkci zřizovatele – je to vždy rada obce, resp. rada kraje. V protokole z veřejnoprávní kontroly bude uvedeno zjištění, označeno, v jakém případě byla porušena rozpočtová kázeň a výše dotčených prostředků. Rada obce, resp. rada, kraje pak svým usnesením stanoví příspěvkové organizaci závazný ukazatel – odvod do rozpočtu zřizovatele. Není tedy vydáván žádný platební výměr, nepostupuje se podle daňového řádu. Příspěvková organizace neplatí penále za případné prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně.

Uložit příspěvkové organizaci odvod za porušení rozpočtové kázně může zřizovatel nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy porušení zjistil, nejdéle však do tří let ode dne, kdy k porušení došlo. Pokud tedy zřizovatel provádí následné veřejnoprávní kontroly u svých příspěvkových organizací v určitých delších lhůtách, pak postih za porušení rozpočtové kázně mnohdy nemusí nastat z důvodu prekluze.

Stejně jako v případě porušení rozpočtové kázně (jinými) příjemci veřejné finanční podpory může zřizovatel z důvodu zamezení tvrdosti snížit nebo prominout odvod za porušení rozpočtové kázně na základě písemné žádosti příspěvkové organizace. Také v tomto případě platí lhůta jednoho roku, do které může příspěvková organizace požádat o prominutí odvodu.

Kdy se postupuje odlišně?

Pokud však příspěvková organizace pochybí při použití cizích prostředků (např. škola při použití prostředků z MŠMT, jiných ministerstev či obdržených z rozpočtu kraje, resp. hl. m. Prahy), byl by k řešení porušení rozpočtové kázně příslušný poskytovatel dotace, tj. krajský úřad, resp. Magistrát hl. m. Prahy, a to jak ve vztahu k jím zřízeným příspěvkovým organizacím, tak k příspěvkovým organizacím zřízeným obcemi, resp. městskými částmi hl. m. Prahy. Odvod by byl ukládán podle § 22 zákona č. 250/2000 Sb., což vyplývá z ustanovení § 28 odst. 13 uvedeného zákona. Zřizovatel zde nemá kompetenci vést toto řízení o porušení rozpočtové kázně (může dát pouze podnět k zahájení řízení, pokud pochybení zjistí při vlastní veřejnosprávní kontrole).

Ing. Jan Mareš, MPA, LL.M., vedoucí odboru ekonomiky, statutární město Chomutov

Seriál Porušení rozpočtové kázně příjemci veřejné finanční podpory

1. Co je porušení rozpočtové kázně, 5. 10. 2023
2. Kdy dochází k porušení rozpočtové kázně?, 12. 10. 2023
3. Výše odvodu a penále při porušení rozpočtové kázně, 19. 10. 2023
4. Procesní hlediska uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně, 26. 10. 2023
5. Opravné prostředky a soudní přezkum rozhodnutí o porušení rozpočtové kázně, 2. 11. 2023
6. Porušení rozpočtové kázně příspěvkovou organizací, 9. 11. 2023 (právě čtete)