Začne se v Praze stavět?
Nový Metropolitní plán byl přijat, novela stavebního zákona se posouvá legislativním procesem ke schválení. Developeři i komunální politici slibují, že tyto dva kroky odblokují stagnující bytovou výstavbu a konečně zjednoduší statisícům obyvatel Česka získat důstojné bydlení.
Jsou tyto sliby reálné nebo jde spíše o přání? Bude po přijetí uvedených dokumentů bydlení v Praze dostupnější – nebo dokonce levnější? O tom diskutovali odborníci, architekti, urbanisté i pražští politici, v rámci další ze série veřejných debat inciativy Pražská agenda, tentokrát po názvem „Stavíme Prahu: Co čekat od nového stavebního zákona a Metropolitního plánu“.
Debata se konala pod záštitou České komory architektů (ČKA). Již tradičně hosté sledovali dva diskusní panely. V prvním debatovali odborníci, kteří mají s rozvojem Prahy i bytovou výstavbou bohaté zkušenosti, druhý panel byl vyhrazen představitelům pražských politických uskupení.
Názory odborníků
Diskutující se shodli na tom, že přijetí obou dokumentů je pro rozvoj plánování i stavebních realizací klíčové, jejich pozitivní dopady se ale projeví až za několik let.
„Metropolitní plán přinese větší stabilitu plánování, měnit se teď bude mnohem méně, tím se všechno zrychlí. Samozřejmě nějaké změny se projednávat budou, například týkající se lokality Letňan nebo výškových limitů,“ uvedl Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje HMP (IPR).
„Metropolitní plán je ke změnám podmínkou nutnou, nikoliv však postačující. Ještě pár let se nic měnit nebude. Kdyby se však plán nezměnil, situace by byla mnohem horší. Ceny určitě neklesnou, je možno maximálně očekávat, že nebudou tolik stoupat. Mělo to být o šest let dřív,“ dodal k Metropolitnímu plánu Tomáš Hudeček, bývalý primátor či vrchní ředitel na Ministerstvu pro místní rozvoj.
Architekt a předseda České komory architektů, také dřívější primátor Jan Kasl „…se velmi obává toho, jak se bude nový stavební zákon implementovat. Systém stavebních úřadů je rozkolísaný už od katastrofy jménem digitalizace. Teď je potřeba zajistit, aby se se zaváděním nových předpisů úplně nezhroutil.“
V tomto panelu ještě vystoupila zmocněnkyně vlády pro implementaci stavebního zákona Hana Landová a poradce náměstka primátora pro územní rozvoj Zdeněk Völfl.
Stanoviska politiků
byla obsáhlejší a názorově pestřejší, k věcnému tématu však mnoho nadějí nepřinesla. „Metropolitní plán například vyřešil najednou asi 400 projednávaných změn, čímž se radikálně sníží tlak na povolovací řízení, které se teď určitě zrychlí. Stavebního zákon měl být navržen cestou klasického vládního návrhu, aby se k návrhu mohla vyjádřit opozice a další subjekty,“ uvedl úvodem Pavel Dobeš (STAN), místostarosta Prahy 3.
„Odborníci na novele pracovali nejméně dva roky, a kdybyste to nerozcupovali, už to mohlo dávno platit,“ reagoval na to místostarosta Prahy 8 Radomír Nepil (ANO).
„Novela stavebního zákona je dobře míněná snaha o zjednodušení stavebního řízení, ale slabým místem je fungování stavebních úřadů,“ uvedl Tomáš Pek (SPOLU), první místostarosta Prahy 10.
„Stavební zákon navrhuje statut bytové výstavby jako veřejný zájem, ale jen pro projekty nad 10 tisíc metrů čtverečních, to je vyloženě napsáno pro velké developery,“ dodal Adam Scheinherr (Praha sobě), zastupitel hlavního města.
„Největší obavu mám z přechodu na stavební správu, to může skončit katastrofou. Musíme stavební úřady posílit, personálně i finančně,“ říká zase Adam Zábranský (Piráti), radní HMP.
„Úředníci stavebních úřadů jsou špatně ohodnocení a jejich přechod pod stavební správu by jim mohl pomoci,“ uzavřel politickou diskuzi zastupitel Milan Urban (SPD).
Výzkum názorů Pražanů
Podle exkluzivního průzkumu, který pro Pražskou agendu vypracovala agentura STEM/MARK, se Metropolitní plán (MP) i novela stavebního zákona (NZS) v očích Pražanů lámou přes dostupnost bydlení. U MP lidé nejčastěji čekají dopady právě v bydlení a dopravě, tedy v tématech, která město dlouhodobě nejvíce pálí. U NSZ je dostupnější bydlení jednoznačně hlavní cíl.
Ve stavebním řízení respondenti vidí hlavně pomalost a byrokracii, takže prostor pro změnu existuje. Od novely očekávají méně razítek, rychlejší výstavbu bytů a jasnější pravidla. Zároveň ale většina nečeká, že samotná novela dostupnost bydlení výrazně zlepší — převládá spíš opatrnost než nadšení.
Inciativa Pražská agenda kromě pravidelných odborných debat přináší i výzkumy veřejného mínění a doporučení pro město, které mohou sloužit jako podněty i pro politické subjekty kandidující v komunálních volbách. Veřejné debaty v rámci Pražské agendy budou pokračovat po prázdninách.