Archiv článků (rubrika Energetika)

Na aktuální výrazný pokles průměrných denních teplot jsou teplárny připravené. Podle vyhlášky jsou v pohotovosti zahájit vytápění od začátku září. Chladné dny prověří tradičně jako první teplárny v Karlovarském kraji a ve výše položených oblastech. Některé už zahájily natápění soustav zásobování teplem během čtvrtka 12. září.

Letošní novela energetického zákona (Lex OZE II) má dopad nejen na nově vznikající projekty, ale i na obyvatele bytových domů, kteří už elektřinu sdíleli. Energetický regulační úřad (ERÚ) připomíná, že do konce roku 2024 se musí nově registrovat u datového centra. Zároveň upozorňuje, na co si musí dát pozor bytové domy, jež se na sdílení teprve připravují.

Sdružení místních samospráv ČR, Asociace krajů ČR a Svaz měst a obcí ČR vyslovily společně jednoznačný nesouhlas s aktuálním návrhem zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie, který resorty průmyslu a obchodu, životního prostředí a místního rozvoje poslaly do tzv. meziresortního připomínkového řízení, a žádají jeho stažení a přepracování.

V příštích letech vzniknou ve všech zemích EU nová jednotná kontaktní místa, jejichž účelem bude poskytování technického, administrativního a finančního poradenství a pomoci v oblastech energetické účinnosti a energetické náročnosti budov. Přispějí tak k plnění energetických a klimatických plánů.

Většina měst a obcí dostatečně nenaplňuje svoje energetické koncepce. Častým jevem je nahodilost v realizaci namísto prioritizace projektů podle míry prospěšnosti. Municipalitám chybějí odborné kapacity, často rozhodují o investicích bez studií proveditelnosti a rentability. Nabídky flexibility v odběru elektřiny nebo tepla mohou přinést do rozpočtu středně velkého města miliony korun ročně.

Od 1. srpna je formálně spuštěna možnost registrovat se do systému sdílení elektřiny na stránkách Elektroenergetického datového centra (EDC). Pro obce, podnikatele i jednotlivce je to důležitý krok ke sdílení elektřiny na principu komunitní energetiky.

Udržitelný rozvoj regionů, snižování emisí skleníkových plynů, podpora sdílení čisté energie a také užší spolupráce mezi obcemi a zemědělci. To patří k hlavním cílům Memoranda Soběstačná obec 2030, které v pátek v Českých Budějovicích podepsali zástupci Sdružení místních samospráv ČR, ministerstev zemědělství, průmyslu a obchodu, pro místní rozvoj, životního prostředí a Agrární komory. Memorandum podpořily také společnosti ČEZ a Škoda Auto.

Záměrem memoranda o spolupráci na projektu Soběstačná obec 2030 je rozvíjet a podporovat konkrétní praktická opatření pro energetické úspory v obcích. Dokument v Českých Budějovicích podepsali zástupci ministerstev zemědělství, průmyslu a obchodu, životního prostředí a místního rozvoje spolu se Sdružením místních samospráv ČR, Agrární komorou ČR a s dalšími partnery.

Trend pokračuje, i v letošním prvním pololetí Češi spotřebovali o jednotky procent méně elektřiny a plynu než před rokem. Klesala také celková výroba elektřiny, což ovšem neplatilo u fotovoltaických elektráren – ty výrobu meziročně navýšily o více než čtvrtinu. Vyplývá to ze čtvrtletních zpráv o provozu soustav, které zpracovává Energetický regulační úřad (ERÚ).

Od začátku září už nebude možné topit v některých třídách kotlů kvůli jejich dopadu na znečišťování ovzduší a radnice budou kotle kontrolovat. Podle některých ale na tyto kontroly není dost lidí a nejsou informace o tom, kdo neekologický kotel ještě má. Vyplývá to z ankety ČTK. Podle celostátního odhadu zbývalo v květnu vyměnit v zemi ještě 150 000 kotlů.

Elektroenergetické datové centrum (EDC) dnes zahájilo svou činnost a spustilo možnost registrace, která je nutným prvním krokem ke sdílení elektřiny v rámci nového systému komunitní energetiky. Ten zákazníkům nabízí nové možnosti, jak efektivněji využívat vlastní vyrobenou elektřinu.

S měsíčním odkladem dnes v praxi startuje dlouho očekávané sdílení elektřiny, kterou si budou moci mezi sebou poskytovat domácnosti, firmy nebo třeba budovy v rámci obce. Umožňuje to otevření registrace Elektroenergetického datového centra (EDC) pro energetická společenství i aktivní zákazníky. Původní červencový termín zpozdila příprava informačního systému EDC.

Od 1. srpna bude formálně spuštěna možnost registrovat se do systému sdílení elektřiny na stránkách Elektroenergetického datového centra (EDC). Pro obce, podnikatele i jednotlivce je to důležitý krok ke sdílení elektřiny na principu komunitní energetiky.

V médiích těchto dnů se objevil termín český Green Deal, a to v návaznosti na středeční jednání vlády. Na programu bylo projednání dokumentů, které výrazně ovlivní vývoj české energetiky v návaznosti na evropský program dekarbonizace Evropy do roku 2050. Jde o Státní energetickou koncepci (SEK), Národní energeticko-klimatický plán (NECP) a Politiku ochrany klimatu (POK). NECP (National Energy and Climate Plan) dala Evropská komise za úkol sestavit každé zemi, aby bylo možné koordinovat emisní cíle EU a všechna opatření komise pro jejich plnění.

Elektroenergetické datové centrum (EDC) spustilo od 1. července bezplatnou informační linku pro zájemce o sdílení elektřiny. Na čísle 800 720 204 dostanou odpověď na své dotazy volající z řad aktivních zákazníků, energetických společenství, obchodníků či široké veřejnosti. Od 1. srpna bude linka k dispozici také uživatelům, kteří zahájí proces registrace pro sdílení elektřiny.

Nedávno jsme informovali o sérii seminářů Pro moderní Česko. Ve Svitavách diskutovali řečníci o nových možnostech, které přinese sdílení elektřiny i rozvoj obnovitelných zdrojů a dotačních titulů. Komunální energetika již opravdu klepe na dveře. Sdílení energie začne už od července.

Prodloužení příjmu a navýšení alokace se týká výzev ENERGov 1/2023 a ENERGov 2/2023 z Modernizačního fondu na energeticky efektivní rekonstrukce veřejných a památkově chráněných budov a reflektuje velký zájem ze strany veřejného sektoru.

Dekarbonizace teplárenství představuje jednu z největších změn v české energetice. Tento proces bude znamenat výraznou transformaci regionů, které se odkloní od uhelných zdrojů, což se projeví v mnoha oblastech. Součástí dekarbonizace budou také změny na trhu práce a ve vzdělávání, přičemž dopady se projeví i v dalších sektorech. Nezbytné budou i investice do rozvodných sítí.

Větrné elektrárny loni vyrobily 700 milionů kilowatthodin elektřiny, ukazuje zpráva Energetického regulačního úřadu. V přepočtu na rozlohu kraje je nejvíc větrných elektráren v Karlovarském kraji, následovaným Ústeckým a Libereckým. Tuzemské větrníky však stále pokrývají pouze 1 % spotřebované elektřiny, upozorňují Česká společnost pro větrnou energii a Komora obnovitelných zdrojů energie.

Zvyšování podílu obnovitelných zdrojů v energetice vyžaduje regulovat výkyvy ve výrobě elektřiny, která je závislá na rozmarech počasí. Jednou z možností je instalace bateriových systémů – ty mohou být využity jak pro domácí použití, tak pro akumulaci energie v mnohem větším měřítku – v průmyslu, ale například i v rámci komunitní energetiky.

Hejman Jihomoravského kraje Jan Grolich dnes podepsal memorandum o spolupráci na projektu energetického společenství se zástupci firem, spolků i občanů. Společenství umožní sdílení elektrické energie nejen mezi krajskými nemocnicemi, školami nebo sociálními zařízeními, ale taky mezi občany, firmami nebo neziskovými organizacemi.

Pardubický kraj nyní spouští nový energeticky úsporný projekt. Modernizace energetického hospodářství v devíti školách a jednom zdravotnickém zařízení se kraji vrátí z budoucích úspor energie. Významnou část budou tvořit úspory z fotovoltaiky v sedmi areálech. Díky modernímu energeticky úspornému osvětlení se zlepší i kvalita vnitřního prostředí zaměstnanců, studentů či pacientů.

Při příležitosti Světového dne větru, který připadá na sobotu 15. června, představuje Jihomoravský kraj plány do roku 2031.

Konference Energetika 2024 přivedla do Hradce Králové desítky energetických manažerů, starostů a dalších zástupců obecních samospráv, aby diskutovali o aktuálních tématech v oblasti energetiky. Zazněly důležité informace i předpovědi pro nadcházející měsíce. Akci zorganizovalo Centrum investic, rozvoje a inovací pod patronací náměstka hejtmana Pavla Bulíčka.

Zatímco ve druhém loňském pololetí stížností na nekalé praktiky zprostředkovatelů výrazně ubylo, od počátku tohoto roku, zejména v posledních týdnech, řešil Energetický regulační úřad (ERÚ) již několik desítek podání na tzv. energošmejdy. Stížnosti spotřebitelů míří především na porušování zákazu podomního prodeje nebo na nepravdivé či klamavé informování zákazníka, ale také na výkon zprostředkovatelské činnosti bez potřebné registrace.

Pro obce, školy, zřizované organizace či městské společnosti připravuje SMS ČR opět společný nákup energií na Českomoravské komoditní burze Kladno. Je to ideální příležitost, jak ušetřit od 1. ledna 2025 za energie. Prostřednictvím aukce získají obce výhodnější podmínky než při samostatném nákupu.

V sobotu si připomínáme světový Den větru. Své dveře otevřou větrné elektrárny a větrné mlýny po celém Česku

Tento týden se v Telči setkali zástupci samospráv, firem, vysokých škol a podnikatelských subjektů z České republiky, Rakouska a Německa u příležitosti mezinárodní odborné konference s názvem Aktuální trendy a budoucnost energetiky.

Avizovaný konec některých uhelných elektráren v příštím roce může spustit dominový efekt. Dá se proto očekávat, že stát tyto elektrárny raději dočasně podpoří, aby nerentabilní provoz ukončily později. Jako náhrada budou v nejbližších letech sloužit plynové elektrárny v kombinaci s importem elektřiny ze zahraničí. A to do doby, než stát dokončí výstavbu nových jaderných bloků.

Do roku 2027 skončí provozní podpora 171 bioplynovým stanicím, do roku 2031 pak celkem 386, tedy více než polovině ze všech fungujících v České republice. Jejich majitelé by proto měli do budoucna uvažovat o optimalizaci technologie a vhodném využití bioplynu.

Energie získaná z čistíren odpadních vod, z řek, geotermálních vrtů nebo vzduchu by mohla v Česku do roku 2040 zajistit až jednu třetinu dodaného tepla. Tyto nízkoteplotní obnovitelné zdroje využité pomocí tepelných čerpadel mohou zásadním způsobem přispět k modernizaci systému dálkového vytápění v Česku. Vyplývá to z nové studie Teplárenského sdružení ČR.

Rozhodnutí, které pomůže české energetice s nahrazováním výroby elektřiny a tepla z uhlí. Evropská komise po intenzivním vyjednávání vydala povolení na provozní podporu pro vysokoúčinnou kombinovanou výrobu elektřiny a tepla v maximálním celkovém objemu 3,2 miliardy euro. Bude tak možné aplikovat opatření, které je zásadní pro modernizaci energetiky a teplárenství a přispěje k plnění klimatických cílů. Model bude zároveň využívat nejefektivnější a nejmodernější formu podpory, která se bude odvíjet od situace na trhu.

Evropská komise schválila v rámci pravidel EU pro státní podporu český program na podporu výroby elektřiny z nových a modernizovaných vysoce účinných zařízení na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (KVET) ve výši 3,2 miliardy eur (75 miliard Kč).

Liberecký kraj pokračuje v nedávno nastaveném kurzu a věnuje se s přispěním své Agentury regionálního rozvoje popularizaci témat moderní a udržitelné energetiky. Na konci května připravili ve spolupráci s Národní sítí Zdravých měst Liberecký Inspiraton pro zástupce měst a obcí i pro odborníky v energetice.

Projekty garantovaných úspor energie (EPC) se stávají stále populárnějšími a efektivnějšími nástroji pro snižování energetické náročnosti budov a další infrastruktury a pro dosažení cílů v oblasti dekarbonizace české ekonomiky. V souvislosti s klimatickými cíli Evropy se očekává, že poptávka po projektech úspor ve všech oblastech – včetně EPC metody – se nejméně ztrojnásobí.

Pod záštitou hejtmana Martina Půty se v prostorách Libereckého podnikatelského inkubátoru Lipo.ink uskuteční Liberecký krajský Inspiraton. Své si v programu najdou především starostové a další zástupci měst a obcí, kteří řeší aktuální a mnohdy palčivé energetické otázky. Kromě odborných přednášek jsou v plánu i dva kulaté stoly. První z nich se zaměří na téma komunitní energetiky, druhý pak přinese praktická řešení v úsporách energie.

Stát by měl nastavit jasné mantinely v oblasti energetiky a zajistit dlouhodobou předvídatelnost prostředí pro výrobní i veřejnou sféru. K tomu mají přispět právě projednávané strategické dokumenty, které jsou v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva životního prostředí. Jednou z největších výzev dekády je dekarbonizace teplárenství. Na těchto závěrech se shodli účastníci setkání Institutu pro veřejnou diskusi (IVD) s tématem „Jak státní energetická koncepce ovlivní budoucnost české energetiky?“

Konstantně narůstající čísla návštěvníků a partnerů konference Dny teplárenství a energetiky naznačují, jak bouřlivému vývoji čelí české teplárenství. Podle Mirka Topolánka, předsedy výkonné rady Teplárenského sdružení ČR, je aktuální situace velmi turbulentní. Teplárenství se připravuje na bezuhelnou éru, podmínky však nejsou ideální.

Obnovitelná energetika, a hlavně solární zdroje, aktuálně opět zažívají boom. O tom, na jaké překážky stále naráží, jak je řešit a jaké jsou zkušenosti z praxe, debatovali v dubnu zástupci samospráv, státu, experti i obchodníci s elektřinou na pracovním setkání ve Spojce Karlín pořádaném platformou Chytré město a investor.

Další strategický projekt – Centrum veřejných energetiků (CVE) dostal přiklepnutou dotaci z evropského Fondu pro spravedlivou transformaci. Jako jediný z 13 strategických projektů, které mají šanci sáhnout si na evropské peníze, už rok v praxi částečně funguje a přináší první výsledky. Díky energetickému poradenství CVE financovaného zatím z krajského rozpočtu mají obce a města levnější a “zelenější“ energie.

Ministerstvo životního prostředí ukončilo první kolo hodnocení projektových záměrů na vznik energetických společenství s požadovanou státní podporou v celkové výši 137 milionů korun. Ty jsou základem komunitní energetiky, která je postavena na společné výrobě a sdílení elektrické energie, případně i tepla z obnovitelných zdrojů. Z celkem 76 přijatých záměrů jich do druhého kola postoupilo 57. Dalších sedm projektů, které prošly sítem výběrové komise, jde do tzv. zásobníku, na který MŽP plánuje alokovat další prostředky.

Povolení výstavby větrných farem, solárních parků včetně souvisejících akumulačních stanic bude snazší a rychlejší. Vláda schválila usnesení, které Ministerstvo průmyslu a obchodu předložilo spolu s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem pro místní rozvoj. Umožní vznik oblastí vhodných pro jednodušší povolování výstavby obnovitelných zdrojů energie. Nyní resorty určí, které konkrétní oblasti budou pro tato opatření nejvhodnější.

Úsporná opatření i teplejší počasí. To jsou hlavní důvody klesající výroby i spotřeby tepla ze soustav centrálního zásobování. Spotřeba tepla byla v loňském roce nejnižší za 7 let, kdy Energetický regulační úřad (ERÚ) data eviduje.

V České republice se bude v roce 2035 podle poradenské společnosti EGÚ Brno ve srovnání s rokem 2023 vyrábět 3× více elektřiny v solárních elektrárnách (FVE) a 7,5× více elektřiny z větru (VTE). Do roku 2035 fotovoltaik podle středního odhadu EGÚ naroste na 8 GW a na přibližně 2,5 GW u větrných elektráren.

Vláda schválila v březnu novelu energetického zákona, jejímž cílem je úprava pravidel trhu s elektřinou a zároveň lepší ochrana zákazníků na trhu s energiemi. Novela v zákoně ukotví akumulaci, tedy ukládání přebytečné elektřiny, flexibilitu sítě a agregaci.

V souvislosti s úspěšným ukončením transpozice evropských směrnic došlo v české legislativě k vytvoření podmínek pro vznik energetických společenství, jako základních kamenů pro rozvoj možnosti sdílení energie v jednotlivých komunitách. Přijatý zákon předpokládá tři základní modely možností sdílení vyrobené energie.

Několikaměsíční vyjednávání nových investic z Modernizačního fondu s Evropskou investiční bankou (EIB) a Evropskou komisí završilo jednání Investičního výboru v Lucemburku. Výsledkem je schválení financování investic ve výši téměř 73 miliard korun. Prostředky získané z emisních povolenek směřují cíleně do oblastí, jako je energetika, doprava a průmysl, abychom mohli zvýšit energetickou účinnost, dekarbonizaci výroby a podpořit energetickou soběstačnost země. Spolu s aktuálně schválenými prostředky získala Česká republika z Modernizačního fondu dosud 267 miliard korun.

Vlivy plánované stavby dalších bloků Jaderné elektrárny Dukovany zhodnotí odborná studie. Její zadání dnes v Třebíči představili premiér ČR Petr Fiala, ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš a ministr dopravy Martin Kupka. Jednání s klíčovými aktéry v území svolal hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek. Pozvání přijal také předseda Senátu Miloš Vystrčil, senátorka Hana Žáková a hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich.

Už jen měsíc nás dělí od dalšího ročníku tradiční konference Dny teplárenství a energetiky 2024 v Olomouci. Transformace teplárenství a odklon od uhlí ovlivňují strategický vývoj teplárenství v následujících letech. A jsou také hlavními tématy blížící se konference.