Dotazníková akce – zprostředkovatelská realitní činnost

Informace Ministerstva pro místní rozvoj 4/2014 5.

Dotazníkovou akci, jejímž cílem bylo zjišťování názorů spotřebitelů i samotných realitních zprostředkovatelů na poskytování zprostředkovatelské realitní činnosti v ČR, uspořádal odbor veřejných dražeb Ministerstva pro místní rozvoj ČR v rámci procesu zapojování veřejnosti do přípravy vládních dokumentů.

Aktuálně se totiž pracuje na přípravě návrhu věcného záměru zákona, který by měl nastavit základní pravidla pro fungování této zprostředkovatelské činnosti na našem trhu.

Dotazníky se zaměřily jak na spotřebitele, tak i na samotné realitní zprostředkovatele a zjišťovaly jejich názory na aktuální situaci v oboru. Podpůrným dokumentem pro vznik obou verzí dotazníků byla „Analýza současné situace v oblasti podnikání realitních kanceláří a návrh variant řešení“, která vznikla v roce 2012 na žádost Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a stala se východiskem pro zahájení legislativních prací na speciálním zákoně o realitním podnikání. Ta označila a pojmenovala některé klíčové problémy, jež byly zformulovány do dotazníků a z odpovědí veřejnosti mělo vyplynout, do jaké míry jsou pro ně tyto oblasti důležité.

Dvě verze dotazníků

Dotazníky byly zveřejněny ve dvou verzích – pro spotřebitele a pro realitní zprostředkovatele. Celá akce trvala 28 dní, od 23. června do 20. července. K respondentům se informace o dotazníkové akci dostaly prostřednictvím tiskových zpráv vydaných ministerstvem, které převzala i další média, některým realitním zprostředkovatelům byly dotazníky doručeny i adresně prostřednictvím databáze odboru veřejných dražeb. O další distribuci se postarali členové pracovní skupiny, kteří se na přípravě nové legislativy podílejí a byli v tomto smyslu požádáni o spolupráci.

Zájem o dotazníky byl od prvního dne zveřejnění poměrně značný, což ukazuje i konečný počet zodpovězených dotazníků. Respondentů bylo celkem 2284, z nichž 54 % činili samotní realitní zprostředkovatelé a 46 % spotřebitelé. Někteří respondenti sdělovali i své další podněty prostřednictvím e-mailu nebo telefonicky, někteří dokonce nabízeli i širší spolupráci při přípravě nového zákona. I z tohoto lze dovozovat, že nová zákonná úprava je veřejností netrpělivě očekávána.

Tuto skutečnost jednoznačně dokazuje i poslední otázka, která byla oběma skupinám v dotaznících položena stejně: Myslíte si, že je třeba speciálním zákonem nastavit základní pravidla pro zprostředkovatelskou realitní činnost? Pro odpověď „ANO“ bylo 81 % dotázaných spotřebitelů a 76 % realitních zprostředkovatelů. Shoda mezi oběma skupinami ale překvapivě nastala i v ostatních oblastech, na něž se dotazníky zaměřovaly.

Základní pravidla

Z obou dotazníků zcela jasně vyplynulo, že základní pravidla pro výkon realitní činnosti by měla být novou legislativou nastavena především pro tyto oblasti:

• nastavení pravidel kvalifikačních kritérií pro výkon této činnosti,
• zavedení zákonného pojištění odpovědnosti pro realitní zprostředkovatele a
• nastavení pravidel pro přijímání finančních prostředků realitními zprostředkovateli.

Samotní realitní zprostředkovatelé označili za velmi důležité nebo důležité nastavení pravidel kvalifikačních kritérií pro výkon této činnosti v 83 %; zavedení zákonného pojištění odpovědnosti pro realitní zprostředkovatele v necelých 63 % a nastavení pravidel pro přijímání finančních prostředků realitními zprostředkovateli v 82 %.

Téměř 80 % dotázaných spotřebitelů odpovědělo, že dle jejich názoru jsou současné podmínky pro vstup do realitního podnikání nedostatečné a následně jednoznačně označili za nejdůležitější kvalifikační předpoklad odbornost, jejíž prokázání se podle současně platné legislativy od realitních zprostředkovatelů nepožaduje.

Více jak 84 % respondentů z řad spotřebitelů pak označuje za velmi důležitou nebo důležitou skutečnost, zda má realitní zprostředkovatel uzavřené pojištění odpovědnosti za způsobenou škodu, a takřka všichni dotázaní pak kladou důraz na bezpečnou úschovu jejich finančních prostředků, za což považují buď advokátní, notářskou či bankovní úschovu, nebo jakoukoli jinou, avšak takovou, aby byla chráněna před zpronevěrou, exekucí a insolvencí realitního zprostředkovatele. Pouze 1 % dotázaných by svěřilo své finanční prostředky do úschovy samotného realitního zprostředkovatele.

Ochrana spotřebitele především

Dá se tedy konstatovat, že obě skupiny kladou důraz především na nastavení pravidel z hlediska ochrany spotřebitele.

Zajímavé je z tohoto pohledu i celkové hodnocení aktuální situace v oboru, kdy téměř 80 % dotázaných realitních zprostředkovatelů ji vnímá jako spíše špatnou nebo velmi špatnou, tedy přiznává, že v oboru existují zásadní problémy nebo že současná situace zcela vyžaduje změnu.

Tomu v zásadě odpovídá i hodnocení samotných spotřebitelů. Bezmála 88 % těchto respondentů odpovědělo, že již má osobní zkušenost s realitními zprostředkovateli, ale více jak polovina z nich označuje své dosavadní zkušenosti jako spíše horší nebo velmi špatné.

Jak je z výše uvedeného vidět, legislativní úprava této oblasti je více než žádoucí. Dotazníkovou akcí dostalo ministerstvo jednoznačnou odezvu odborné i laické veřejnosti, že nastavení základních pravidel pro tuto činnost je nezbytné a že věcné řešení v rámci připravovaného věcného záměru nového zákona je cíleno právě tam, kde jsou vnímány ty nejzásadnější problémy v oblasti zprostředkování realitních služeb.

O vývoji celého procesu při přípravě nového zákona o realitním podnikání ministerstvo informuje veřejnost prostřednictvím svých webových stránek. Zde je uveřejněna též již zmiňovaná „Analýza současné situace v oblasti podnikání realitních kanceláří a návrh variant řešení“, harmonogram legislativního procesu zákona nebo podrobné vyhodnocení dotazníků. Tím však komunikace s veřejností nekončí.

Věcný záměr zákona bude také veřejně diskutován, a to v okamžiku, kdy budou veškeré dílčí okruhy projednány v rámci pracovní skupiny a ta odsouhlasí jeho zveřejnění k dalším konzultacím. Zde bude dán prostor veřejnosti k zaslání dalších podnětů, protože jsme přesvědčeni, že nový zákon by neměl vznikat jen od úřednického stolu, ale za aktivní účasti odborné veřejnosti.

MMR ČR

Seriál Informace Ministerstva pro místní rozvoj 4/2014

1. Šestá zpráva o hospodářské, sociální a územní soudržnosti, 3. 10. 2014
2. V Bruselu se konalo 6. Kohezní fórum, 9. 10. 2014
3. Evropská komise schválila Dohodu o partnerství, 13. 10. 2014
4. Evropské fondy 2014–2020: Jednoduše pro lidi, 15. 10. 2014
5. Dotazníková akce – zprostředkovatelská realitní činnost, 22. 10. 2014 (právě čtete)