Seriál Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci

Podle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod má každý právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem. Z uvedené citace Listiny základních práv a svobod mj. vyplývá, že rovněž obce při výkonu veřejné moci (svěřené jim zákonem v rámci samostatné působnosti) odpovídají za škodu, kterou způsobí vydáním nezákonného rozhodnutí nebo nesprávným úředním postupem.

Obce při výkonu veřejné moci svěřené jim zákonem v rámci samostatné působnosti odpovídají za škodu, kterou způsobí vydáním nezákonného rozhodnutí nebo nesprávným úředním postupem (§ 2 zákona č. 82/1998 Sb.).

Pokračujeme ve výkladu odpovědnosti obce za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.

Pokračujeme další částí výkladu odpovědnosti obce za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.

Text pokračuje v popisu jednotlivých aspektů odpovědnosti obce za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci v režimu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (zákon o odpovědnosti za škodu).

Následující pokračování popisu odpovědnosti obce za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci v intencích zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, se bude týkat odpovědnosti za škodu způsobenou vydáním nezákonného rozhodnutí.

Předkládaný text navazuje na předchozí pojednání popisu odpovědnosti obce za škodu způsobenou vydáním nezákonného rozhodnutí, a to zejména popisem aktivní legitimace subjektu, který má právo na náhradu škody ve smyslu § 7 zákona o odpovědnosti za škodu.

Předchozí článek našeho seriálu se věnoval nezákonnosti pravomocného rozhodnutí ve smyslu § 8 zákona o odpovědnosti za škodu, přičemž následující text pokračuje ve výkladu dalších souvisejících záležitostí.

V předchozí části série článků popisující odpovědnost obce za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci byla věnována pozornost zejména zrušení správního rozhodnutí soudy a odpovědnosti za škodu způsobenou nicotným rozhodnutím.

Desáté pokračování této série se bude věnovat některým vybraným rozhodnutím Nejvyššího soudu či nálezům Ústavního soudu, které mají vztah ke čtyřem základním podmínkám pro uplatnění nároku na náhradu škody ve vztahu k rozhodnutím vydaným orgány veřejné moci.

Předchozí série článků o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci se zabývala především odpovědností za škodu způsobenou vydáním nezákonného rozhodnutí orgány veřejné moci. Stát však odpovídá rovněž za takovou škodu, která byla způsobena tzv. nesprávným úředním postupem.

Text navazuje na předchozí článek k problematice náhrady škody, která byla způsobena při výkonu státní moci v případě tzv. nesprávného úředního postupu v intencích § 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.

Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpovědnosti za škodu“), obsahuje vedle konkrétních hmotněprávních podmínek úpravy rovněž související procesní stránku, tj. postup při uplatnění nároku na náhradu škody.

Text z minulého čísla popisující postup při uplatnění nároku na náhradu škody podle zákona o odpovědnosti za škodu (č. 82/1998 Sb.) obsahoval přehled příslušné právní úpravy a problematiku předběžného uplatnění nároku na náhradu škody. Následující text je pokračováním výkladu daného tématu.

V případě, že v rámci šestiměsíční lhůty od uplatnění nároku na náhradu škody poškozeným u příslušného úřadu postupem podle § 15 odst. 1 zákona o odpovědnosti za škodu nedošlo k plnému upokojení tohoto nároku, může se poškozený obrátit na soud.

Následující text se zabývá problematikou regresních úhrad upravených v zákoně č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpovědnosti za škodu“).

Po předchozím seznámení se s právní úpravou regresních úhrad a nárokem státu na regresní úhradu podle § 16 zákona o odpovědnosti za škodu vůči úředním osobám a územním samosprávným celkům, bude v následujícím textu následovat pojednání o nároku na regresní úhradu vůči osobám, které se podílely na vzniku škody.

Následující text se zabývá společnými ustanoveními o regresní úhradě, která jsou obsažena v § 18 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.

Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpovědnosti za škodu“), upravuje – vedle odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu státní moci – rovněž odpovědnost územních samosprávných celků (ÚSC) tj. obcí, krajů a hlavního města Prahy za škodu, která vznikla při výkonu veřejné moci v rámci samostatné působnosti.

Obdobně jako u odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozlišuje zákon o odpovědnosti za škodu i v případě územních samosprávných celků při výkonu samostatné působnosti dvě formy objektivní odpovědnosti.

V předchozím textu byla popsána odpovědnost územních samosprávných celků za vydaná správní rozhodnutí v samostatné působnosti podle § 20 odst. 1 zákona o odpovědnosti za škodu, tj. v případě, že toto správní rozhodnutí v samostatné působnosti bylo vydáno podle správního řádu.

Následující text popisuje odpovědnost územních samosprávných celků za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem při výkonu jejich samostatné působnosti ve smyslu zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci (z. č. 82/1998 Sb.).