Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci

Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci 16.

29. 11. 2021 OF 4/2021 Legislativa

Následující text se zabývá problematikou regresních úhrad upravených v zákoně č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpovědnosti za škodu“).

Účelem regresních úhrad je zajistit, aby důsledky způsobené škody či nemajetkové újmy dopadly, resp. případně mohly dopadnout právě na ty subjekty, které příslušnou škodu či nemajetkovou újmu skutečně způsobily, pokud ten, kdo za škodu (nemajetkovou újmu) odpovídá (tj. stát nebo územní samosprávný celek v případě škody či nemajetkové újmy vzniklé při výkonu samostatné působnosti), poskytnul poškozenému náhradu škody či (peněžní) zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

Právní úprava regresních úhrad

Zákon o odpovědnosti za škodu v případě regresních úhrad zejména rozlišuje, zda se jedná o nárok státu, či o nárok územního samosprávného celku (ÚSC) na příslušnou regresní úhradu. Problematice regresních úhrad se věnují především následující ustanovení zákona o odpovědnosti za škodu:

  • § 16 – zakotvuje nárok státu na regresní úhradu vůči úředním osobám a ÚSC při výkonu přenesené působnosti, pokud škodu způsobily,
  • § 17 – upravuje nárok (zejm. státu) na regresní úhradu vůči konkrétním fyzickým osobám (např. soudcům nebo státním zástupcům), které se podílely na vzniku škody,
  • § 18 – obsahuje společná ustanovení o regresní úhradě (např. kdy vznikne právo na regresní úhradu; postup v situaci, kdy škoda byla způsobena zaviněným porušením právní povinnosti více osob; za jakých podmínek může soud regresní úhradu přiměřeně snížit a kdy naopak snížení nelze provést),
  • § 23 – toto ustanovení se zabývá nárokem ÚSC při výkonu samostatné působnosti na regresní úhradu vůči státu či kraji,
  • § 24 – upravuje nárok ÚSC při výkonu samostatné působnosti na regresní úhradu vůči konkrétním fyzickým osobám, které se podílely na vzniku škody,
  • § 25 – pro zajištění rovné úpravy práva na regresní náhradu obsahuje toto ustanovení obdobné použití vybraných ustanovení zákona o odpovědnosti za škodu o nárocích státu i v oblasti odpovědnosti ÚSC při výkonu samostatné působnosti,
  • § 34 – obsahuje právní úpravu promlčecích dob u nároku státu a ÚSC při výkonu samostatné působnosti na regresní úhradu a dále nároku ÚSC při výkonu přenesené působnosti a úřední osoby na regresní úhradu (je stanovena jednotná roční promlčecí doba).

V případě regresních úhrad se zákon o odpovědnosti za škodu aplikuje rovněž v situaci, kdy stát odčinil nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci, i když tato byla posouzena podle občanského zákoníku (nikoliv podle zákona o odpovědnosti za škodu).

Nárok státu na regresní úhrady

Zákon o odpovědnosti za škodu zakládá státu možnost žádat regresní úhradu po příslušném subjektu, který škodu (nemajetkovou újmu) skutečně způsobil, pokud stát předtím poskytnul poškozenému náhradu škody či (peněžní) zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Možnost státu žádat regresní úhradu je dána pochopitelně pouze za splnění zákonem stanovených podmínek (konkrétně v § 16 až § 18 zákona o odpovědnosti za škodu), tj. toliko v případě, že škoda (nemajetková újma) byla způsobena zaviněným porušením právní povinnosti, přičemž zavinění je povinen prokázat ten, kdo uplatňuje nárok na regresní úhradu (viz § 18 odst. 1 a 2 zákona o odpovědnosti za škodu). Je třeba zdůraznit, že žádat regresní úhradu je pouze možnost, nikoliv zákonem uložená povinnost.

Jak vyplývá z § 16 odst. 1 a 2 zákona o odpovědnosti za škodu, pokud stát nahradil škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem nebo poskytl-li ze stejného důvodu zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, může požadovat regresní úhradu (samozřejmě za podmínky, že tyto subjekty škodu skutečně způsobily):

  • na úředních osobách,
  • na územních samosprávných celcích při výkonu přenesené působnosti, a
  • na územních samosprávných celcích při výkonu samostatné působnosti.

Výše uvedenými úředními osobami je nutno rozumět pouze ty subjekty, které jsou vyjmenovány v § 3 písm. b) zákona o odpovědnosti za škodu, tj. právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona [pojem „úřední osoby“ je legislativní zkratka zavedená v § 3 písm. b) zákona o odpovědnosti za škodu, přičemž tento pojem nelze zaměňovat s identickou legislativní zkratkou zavedenou v § 14 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, který úřední osobou rozumí každou osobu bezprostředně se podílející na výkonu pravomoci správního orgánu]. Úředními osobami ve smyslu zákona o odpovědnosti za škodu je tak nutno rozumět subjekty práva soukromého (fyzické a právnické osoby), pokud jim působnost v oblasti veřejné správy svěřil přímo zákon anebo jim je tato působnost svěřena vrchnostenským aktem vydaným na základě zákona (správní rozhodnutí, autorizace). Příkladem subjektů veřejné správy z oblasti soukromého práva jsou právnické (nebo fyzické osoby), které provozují stanici technické kontroly na základě oprávnění (a souvisejícího osvědčení) krajského úřadu. Fyzickými osobami vykonávajícími veřejnou správu jsou např. tzv. veřejné stráže (stráž přírody, myslivecká stráž, lesní stráž a rybářská stráž) nebo notáři.

Výkonem přenesené působnosti u územních samosprávných celků (tj. obcí, krajů a hlavního města Prahy) se rozumí výkon státní správy, který byl zákonem přenesen (delegován) ze státu na příslušné orgány ÚSC (viz čl. 105 Ústavy České republiky).

Co se týče možnosti státu požadovat regresní úhradu na územních samosprávných celcích při výkonu samostatné působnosti, tak tento postup upravuje § 16 odst. 2 zákona o odpovědnosti za škodu, a to za předpokladu, že rozhodnutí ÚSC v samostatné působnosti bylo přezkoumáno příslušným orgánem a následně byla rozhodnutí tohoto orgánu a územního samosprávného celku zrušena pro nezákonnost. Jde o to, že rozhodnutí příslušného orgánu, kterým bylo přezkoumáno rozhodnutí územního samosprávného celku v samostatné působnosti, je vždy rozhodnutím vydaným při výkonu státní moci (nikoliv tedy moci samosprávné, neboť jedna úroveň samosprávy nemůže rušit či měnit rozhodnutí jiné úrovně samosprávy, když se obecně vychází z rovnoprávného postavení všech typů ÚSC garantovaného Ústavou České republiky).

Omezení práva na regresní úhradu

Ustanovení § 16 odst. 4 zákona o odpovědnosti za škodu limituje výši regresního nároku státu tak, že stát může požadovat regresní úhradu pouze ve výši odpovídající účasti ÚSC v samostatné působnosti, ÚSC v přenesené působnosti či úřední osoby na způsobení vzniklé škody.

Bylo-li však nezákonné rozhodnutí vydáno proto, že se ten, kdo je vydal, řídil nesprávným právním názorem příslušného orgánu, který zrušil v řízení původní zákonné rozhodnutí, stát nemá právo na regresní úhradu (viz § 16 odst. 3 zákona o odpovědnosti za škodu).

Mgr. Jan Břeň

Seriál Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci
  1. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 31. 10. 2018
  2. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 21. 1. 2019
  3. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 20. 3. 2019
  4. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 3. 6. 2019
  5. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 26. 8. 2019
  6. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 12. 11. 2019
  7. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 10. 2. 2020
  8. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 7. 5. 2020
  9. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 21. 10. 2020
  10. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 5. 11. 2020
  11. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 18. 11. 2020
  12. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 2. 2. 2021
  13. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 29. 4. 2021
  14. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 2. 9. 2021
  15. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 15. 9. 2021
  16. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 29. 11. 2021 (právě čtete)
  17. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 7. 2. 2022
  18. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 17. 5. 2022
  19. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 25. 10. 2022
  20. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 31. 10. 2022
  21. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 31. 1. 2023
  22. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 23. 3. 2023