Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci
Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci 22.
Následující text popisuje odpovědnost územních samosprávných celků za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem při výkonu jejich samostatné působnosti ve smyslu zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci (z. č. 82/1998 Sb.).
Základní ustanovení této problematiky v zákoně jsou:
- § 19 písm. b) – územní samosprávné celky (obce, kraje, hlavní město Praha) v samostatné působnosti odpovídají za škodu, kterou způsobily při výkonu veřejné správy nesprávným úředním postupem;
- § 22 – upravuje odpovědnost územních samosprávných celků za nesprávný úřední postup v samostatné působnosti, přičemž toto ustanovení částečně vymezuje neurčitý pojem „nesprávný úřední postup“ (nevydání rozhodnutí či neučinění úkonu ve stanovené lhůtě);
- § 24 – upravuje nárok územního samosprávného celku (ÚSC) na regresní úhradu v samostatné působnosti, a to tak, že pokud nahradil ÚSC škodu, poskytl zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu nebo zaplatil regresní úhradu, může požadovat regresní úhradu od těch, kdo se podíleli na nesprávném úředním postupu;
Souvisejícími ustanoveními jsou např.
- § 31 – stanoví, že náhrada škody zahrnuje (rovněž) takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na nápravu nesprávného úředního postupu;
- § 31a – upravuje zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, kdy obecně platí, že bez ohledu na to, zda byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu;
- § 32 – stanovuje promlčecí doby (promlčení náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem – nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá; nárok na náhradu nemajetkové újmy podle zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen).
Nesprávný úřední postup
Nesprávný úřední postup ÚSC je vymezen obdobně jako nesprávný úřední postup, za nějž nese odpovědnost stát. Totéž se týká i vymezení osob, jež jsou oprávněny z náhrady škody.
Věty druhá a třetí § 22 odst. 1 zákona o odpovědnosti za škodu částečným způsobem vymezují neurčitý pojem nesprávný úřední postup, kterým je také:
- porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě, nebo
- porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě, a to v případě, kdy zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí nestanoví žádnou lhůtu.
Zákon tedy nepodává úplný výčet situací, které se považují za nesprávný úřední postup, pouze uvádí, co je „také“ nesprávným úředním postupem. Uvedená neúplnost vymezení je logická, neboť slovy důvodové zprávy k zákonu „výstižnou definici nelze pro jeho mnohotvárnost podat“.
Nesprávným úředním postupem tedy není jen (nezákonná) nečinnost orgánů územních samosprávných celků, jak vyplývá z věty druhé a třetí § 22 odst. 1 zákona o odpovědnosti za škodu, ale i jakákoliv činnost těchto orgánů při výkonu veřejné moci prováděná v rozporu s právními předpisy, která je „jinou“ (vrchnostenskou) činností, než je činnost rozhodovací. Při výkladu pojmu „nesprávný úřední postup“ je tak třeba vycházet z právní teorie a příslušné judikatury.
Nesprávným úředním postupem jsou obecně takové vrchnostenské postupy (úkony) orgánů ÚSC porušující právní předpisy, které primárně nevedou k vydání rozhodnutí. Nelze samozřejmě vyloučit, že škoda může vzniknout nesprávným úředním postupem i v rámci rozhodovací činnosti orgánů územních samosprávných celků. Avšak pro vznik odpovědnosti za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem nebude v tomto případě určující samotné vydání rozhodnutí, ale skutečnost, že úkony orgánů ÚSC prováděné v rámci tohoto řízení způsobily vznik škody, aniž by se však bezprostředně promítly do obsahu rozhodnutí.
Příklady nesprávného úředního postupu
Co vše lze považovat za nesprávný úřední postup – vedle nezákonné nečinnosti orgánů územních samosprávných celků je možné dovodit také ze soudní judikatury na toto téma.
Vedle průtahů v řízení může nesprávný úřední postup nastat např. v případě vadného vyznačení doložky právní moci na rozhodnutí, v nezákonných postupech obecní policie (srov. nález Ústavního soudu ze dne 9. 12. 2014, sp. zn. II. ÚS 1894/14), apod.
Průtahy v řízení
Obecné lhůty pro vydání rozhodnutí ve správním řízení jsou stanoveny v § 71 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“).
Vydáním rozhodnutí se např. (v případě písemného vyhotovení rozhodnutí) rozumí podle § 71 odst. 2 písm. a) správního řádu předání stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí k doručení podle § 19 správního řádu, popřípadě jiný úkon k jeho doručení, provádí-li je správní orgán sám (na písemnosti nebo poštovní zásilce se tato skutečnost vyznačí slovy: „Vypraveno dne:“).
Základní pravidlo spočívá v tom, že správní orgán je povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu (§ 71 odst. 1 správního řádu).
Pokud však nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán podle § 71 odst. 3 správního řádu povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba až 30 dnů (např. jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření), či doba nutná (např. ke zpracování znaleckého posudku).
Zvláštní zákony mohou stanovit odlišnou lhůtu pro vydání rozhodnutí (kratší či delší), než jak je stanovena správním řádem.
Doložka právní moci
Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 5. 2005, sp. zn. 25 Cdo 890/2004, za nesprávný úřední postup, vedoucí k odpovědnosti za škodu, se „považuje i vyznačení doložky právní moci na rozhodnutí, které není dosud pravomocné.“
Kdo má právo na náhradu škody
Podle § 22 odst. 2 zákona o odpovědnosti za škodu má právo na náhradu škody ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Z uvedeného ustanovení tak jednoznačně vyplývá, že nárok na náhradu škody nemá jen účastník příslušného řízení, ale kdokoliv, komu byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda, tj. bez ohledu na jeho případné účastenství v řízení či nikoliv.
- Seriál Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci
-
- Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 31. 10. 2018
- Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 21. 1. 2019
- Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 20. 3. 2019
- Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 3. 6. 2019
- Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 26. 8. 2019
- Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 12. 11. 2019
- Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 10. 2. 2020
- Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 7. 5. 2020
- Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 21. 10. 2020
- Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 5. 11. 2020
- Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 18. 11. 2020
- Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 2. 2. 2021
- Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 29. 4. 2021
- Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 2. 9. 2021
- Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 15. 9. 2021
- Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 29. 11. 2021
- Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 7. 2. 2022
- Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 17. 5. 2022
- Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 25. 10. 2022
- Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 31. 10. 2022
- Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 31. 1. 2023
- Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 23. 3. 2023 (právě čtete)