Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci

Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci 12.

Text navazuje na předchozí článek k problematice náhrady škody, která byla způsobena při výkonu státní moci v případě tzv. nesprávného úředního postupu v intencích § 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.

V uvozujícím textu byla zmíněna především právní úprava nesprávného úředního postupu obsažená v zákoně o odpovědnosti za škodu (každý právo na náhradu škody způsobené mu nesprávným úředním postupem). Zákon o odpovědnosti za škodu však nevymezuje úplný výčet případů, které se považují za nesprávný úřední postup, pouze uvádí, co je „také“ či „rovněž“ nesprávným úředním postupem (tj. porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě, nebo porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě, a to v případě, kdy zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí nestanoví žádnou lhůtu). Zcela identicky je nesprávný úřední postup definován v případě odpovědnosti územních samosprávných celků za nesprávný úřední postup v samostatné působnosti.

Příklady nesprávného úředního postupu

Co vše lze považovat za nesprávný úřední postup, vedle nezákonné nečinnosti orgánů veřejné moci, je možné dovodit z velmi bohaté soudní judikatury na toto téma.

Vedle průtahů v řízení může nesprávný úřední postup nastat např. v případě vadného vyznačení doložky právní moci na rozhodnutí v činnosti notáře a soudního exekutora, v dohledové činnosti státu či poškození věci, která byla státem odňata z dispozice vlastníka. Soudy se také poměrně často vyjadřovaly k nesprávnému úřednímu postupu např. ve věcech konkursního řízení, stavebního řízení, daňového řízení, v postupech Policie České republiky, v postupech katastrálního úřadu aj.

Průtahy v řízení

Obecné lhůty pro vydání rozhodnutí ve správním řízení jsou stanoveny v § 71 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

Vydáním rozhodnutí se např. rozumí podle § 71 odst. 2 písm. a) správního řádu předání stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí k doručení podle § 19 správního řádu, popřípadě jiný úkon k jeho doručení, provádí-li je správní orgán sám (na písemnosti nebo poštovní zásilce se tato skutečnost vyznačí slovy: „Vypraveno dne:“).

Základní pravidlo spočívá v tom, že správní orgán je povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu (§ 71 odst. 1 správního řádu).

Pokud však nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán podle § 71 odst. 3 správního řádu povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává

• doba až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, je-li třeba někoho nechat předvést, je-li třeba doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat nebo jde-li o zvlášť složitý případ,
• doba nutná k provedení dožádání, ke zpracování znaleckého posudku nebo k doručení písemnosti do ciziny (§ 22 správního řádu).

Zvláštní zákony mohou stanovit odlišnou lhůtu pro vydání rozhodnutí než jak je stanovena správním řádem. Pro situace, kdy rozhodnutí ve věci není vydáno v zákonné lhůtě, správní řád v § 80 upravuje institut ochrany před nečinností, který umožňuje, aby nadřízený správní orgán mohl např. nařídit (podřízenému) nečinnému správnímu orgánu, aby ve stanovené lhůtě učinil potřebná opatření ke zjednání nápravy nebo vydal rozhodnutí. Uvedený institut se nevztahuje jen na vydávání správních rozhodnutí ve správním řízení, ale obecně na veškeré vrchnostenské postupy správních orgánů upravené správním řádem. Institut ochrany před nečinností správního orgánu vychází z jedné základních zásad činností správních orgánů, kterou je zásada rychlosti (správní orgán má povinnost vyřizovat věci bez zbytečných průtahů).

Na ochranu proti nečinností správního orgánu upravenou v § 80 správního řádu navazuje stejný institut zakotvený v § 79 až § 81 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů. Podmínkou pro podání žaloby k ochraně proti nečinnosti správního orgánu je podle § 79 odst. 1 soudního řádu správního skutečnost, že byly bezvýsledně vyčerpány prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu. Na základě § 80 odst. 1 soudního řádu správního lze žalobu podat nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy ve věci, v níž se žalobce domáhá ochrany, marně proběhla lhůta stanovená zvláštním zákonem pro vydání rozhodnutí, a není-li taková lhůta stanovena, ode dne, kdy byl žalobcem vůči správnímu orgánu nebo správním orgánem proti žalobci učiněn poslední úkon, přičemž správního zmeškání lhůty nelze prominout.

Doložka právní moci

Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 5. 2005, sp. zn. 25 Cdo 890/2004, za nesprávný úřední postup, vedoucí k odpovědnosti státu, se „považuje i vyznačení doložky právní moci na rozhodnutí, které není dosud pravomocné. Protože odpovědnost státu za škodu je dána bez ohledu na zavinění, jde o nesprávný úřední postup, byla-li právní moc objektivně vyznačena nesprávně, a to bez ohledu na to, zda osobě, která právní moc vyznačovala, lze vytýkat pochybení či nikoliv. Zároveň není podstatné, čím byl vyvolán omyl v určení právní moci, a tedy ani to, že vyznačení právní moci se odvíjelo od vad řízení, které se projevily v obsahu zmíněného rozhodnutí, jak tomu bylo v této věci.“.

Stavební řízení

Rozdílná kritéria v jednotlivých řízeních podle stavebního zákona v téže věci při nezměněných poměrech v místech stavby mohou být nesprávným úředním postupem, což lze dovodit z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2003, sp. zn. 25 Cdo 1851/2002 [„To, že při objektivně nezměněných poměrech v místě stavby považoval stavební úřad pro účely vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení bezpečnostní podmínky za splněné (vzdálenost stavby od předmětného objektu za vyhovující), resp. žádné požadavky v tomto směru ve stavebním povolení neformuloval, zatímco v řízení o kolaudaci stavby podmiňoval splněním těchto bezpečnostních podmínek vydání kolaudačního rozhodnutí, je nesprávným úředním postupem…“].

Kdo má právo na náhradu škody

Podle § 13 odst. 2 zákona o odpovědnosti za škodu má právo na náhradu škody ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Z uvedeného ustanovení tak jednoznačně vyplývá, že nárok na náhradu škody nemá jen účastník příslušného řízení, ale kdokoliv, komu byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda, tj. bez ohledu na jeho případné účastenství v řízení či nikoliv.

Mgr. Jan Břeň

Seriál Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci

1. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 31. 10. 2018
2. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 21. 1. 2019
3. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 20. 3. 2019
4. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 3. 6. 2019
5. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 26. 8. 2019
6. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 12. 11. 2019
7. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 10. 2. 2020
8. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 7. 5. 2020
9. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 21. 10. 2020
10. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 5. 11. 2020
11. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 18. 11. 2020
12. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 2. 2. 2021 (právě čtete)
13. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 29. 4. 2021
14. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 2. 9. 2021
15. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 15. 9. 2021
16. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 29. 11. 2021
17. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 7. 2. 2022
18. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 17. 5. 2022
19. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 25. 10. 2022
20. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 31. 10. 2022
21. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 31. 1. 2023
22. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 23. 3. 2023