Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci
Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci 4.
Pokračujeme další částí výkladu odpovědnosti obce za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.
Za škodu způsobenou při výkonu státní moci odpovídá podle § 1 odst. 1 zákona o odpovědnosti za škodu za podmínek stanovených tímto zákonem výlučně stát (Česká republika). Obec tedy neodpovídá za škodu při výkonu veřejné moci, kterou způsobí její orgán (např. obecní úřad) v rámci přenesené působnosti při výkonu státní správy. Stát však, pokud nahradil škodu, může za podmínek uvedených v § 16 zákona o odpovědnosti za škodu požadovat po obci příslušnou regresní úhradu.
Určení úřadu jednajícího jménem státu
Ustanovení § 6 zákona o odpovědnosti za škodu vymezuje úřad jednající jménem státu ve věcech náhrady škody. Konkrétně jednají jménem státu ministerstva a jiné ústřední správní úřady.
Pro ministerstva a jiné ústřední správní úřady zavádí zákon o odpovědnosti za škodu společnou legislativní zkratku „úřad“. Výčet úřadů je proveden zákonem č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy – kompetenční zákon. Aktuálně je v České republice zřízeno 14 ministerstev a 16 jiných ústředních správních úřadů (terminologií kompetenčního zákona „jiných ústředních orgánů státní správy“). V čele ministerstva stojí vždy člen vlády, zatímco v případě jiného ústředního správního úřadu tomu tak není.
V případech, kdy došlo ke škodě
- v občanském soudním řízení (zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád),
- v trestním řízení (zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním – trestní řád),
- způsobené notářem (zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti – notářský řád), nebo soudním exekutorem (zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti – exekuční řád), anebo
- způsobené soudem ve správním soudnictví (zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní) vydáním nezákonného rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí územního samosprávného celku v samostatné působnosti,
je vždy příslušným úřadem jednajícím jménem státu ve věcech náhrady škody Ministerstvo spravedlnosti [§ 6 odst. 2 písm. a) zákona o odpovědnosti za škodu].
Nejde-li o případ, kdy příslušným úřadem jednajícím jménem státu ve věcech náhrady škody je Ministerstvo spravedlnosti, je dále ve věcech náhrady škody příslušný takový úřad, který upravuje danou oblast státní správy (došlo-li ke škodě v odvětví státní správy, jež náleží do jeho působnosti). Platí to i pro případy náhrady škody z nezákonného rozhodnutí správního soudu v daném správním odvětví.
Nezákonné rozhodnutí obce v přenesené působnosti
Jde-li o nezákonné rozhodnutí orgánu obce vydané v její přenesené působnosti, bude příslušným úřadem takové ministerstvo, popř. jiný ústřední správní úřad, kterému daná problematika náleží do jeho věcné působnosti. S ohledem na náplň působnosti obcí v přenesené působnosti se zpravidla bude jednat o některé z ministerstev.
Určení konkrétního ministerstva či jiného ústředního správního úřadu bude odvislé od konkrétní oblasti výkonu státní správy, ve které došlo ke škodě, přičemž reálný okruh v úvahu přicházejících ústředních správních úřadů bude logicky širší u těch obcí, které vykonávají přenesenou působnost ve větším rozsahu – viz § 61 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), který podle rozsahu výkonu přenesené působnosti rozlišuje tři typy obcí (obce se základním rozsahem výkonu přenesené působnosti, obce s pověřeným obecním úřadem a obce s rozšířenou působností).
Tzv. zbytková klauzule, která je obsažena v § 6 odst. 3 zákona o odpovědnosti za škodu, se uplatní v takových případech, kdy nebude možno příslušný úřad jednajícím jménem státu ve věcech náhrady škody určit podle § 6 odst. 2 (a zároveň nepůjde o případ stanovený v § 6 odst. 1). Nastane-li popisovaná situace, tj. nemožnost určení příslušného úřadu (ministerstva či jiného ústředního správního úřadu), pak platí, že za stát jedná Ministerstvo financí. Zvolené řešení u uvedené zbytkové působnosti Ministerstva financí je patrně dáno tím, že toto ministerstvo je ústředním orgánem státní správy mj. pro hospodaření s majetkem státu (viz § 4 odst. 1 kompetenčního zákona).
Určení úřadu ve specifických případech
Zákon o odpovědnosti za škodu v ustanoveních v § 6 odst. 4 a 5 specifickým způsobem upravuje postup v případě vydání nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, a to u dvou státních orgánů, jejichž zvláštní právní postavení v soustavě orgánů veřejné moci vyplývá přímo z Ústavy České republiky. Konkrétně se jedná o Českou národní banku a Nejvyšší kontrolní úřad.
Bylo-li tedy nezákonné rozhodnutí vydáno Českou národní bankou nebo na základě mezinárodní smlouvy orgánem dohledu nad finančním trhem jiného členského státu Evropské unie nebo došlo-li u České národní banky nebo tohoto orgánu dohledu k nesprávnému úřednímu postupu, jedná za stát Česká národní banka. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, je Česká národní banka právnickou osobou veřejného práva, přičemž podle odstavce 3 citovaného ustanovení jsou ji svěřeny kompetence správního úřadu v rozsahu stanoveném tímto zákonem a jinými právními předpisy.
Bylo-li nezákonné rozhodnutí vydáno Nejvyšším kontrolním úřadem nebo došlo-li u Nejvyššího kontrolního úřadu k nesprávnému úřednímu postupu, jedná za stát tento orgán. Postavení, působnost, organizační strukturu a činnost Nejvyššího kontrolního úřadu upravuje zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu.
Řízení před soudem
Úřad jednající jménem státu ve věcech náhrady škody určený podle § 6 odst. 1 až 5 zákona o odpovědnosti za škodu (tj. Ministerstvo spravedlnosti nebo jiné ministerstvo či jiný ústřední správní úřad, anebo Ministerstvo financí v rámci tzv. zbytkové působnosti, Česká národní banka, Nejvyšší kontrolní úřad) jedná za stát jako organizační složka státu i v řízení před soudem, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak (viz § 6 odst. 1 zákona č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, podle něhož tento úřad může jednat v řízení před soudem ve věci týkající se majetku namísto této příslušné organizační složky).
- Seriál Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci
-
- Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 31. 10. 2018
- Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 21. 1. 2019
- Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 20. 3. 2019
- Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 3. 6. 2019 (právě čtete)
- Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 26. 8. 2019
- Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 12. 11. 2019
- Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 10. 2. 2020
- Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 7. 5. 2020
- Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 21. 10. 2020
- Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 5. 11. 2020
- Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 18. 11. 2020
- Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 2. 2. 2021
- Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 29. 4. 2021
- Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 2. 9. 2021
- Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 15. 9. 2021
- Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 29. 11. 2021
- Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 7. 2. 2022
- Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 17. 5. 2022
- Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 25. 10. 2022
- Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 31. 10. 2022
- Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 31. 1. 2023
- Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 23. 3. 2023