Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci

Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci 2.

21. 1. 2019 OF 5/2018 Legislativa

Obce při výkonu veřejné moci svěřené jim zákonem v rámci samostatné působnosti odpovídají za škodu, kterou způsobí vydáním nezákonného rozhodnutí nebo nesprávným úředním postupem (§ 2 zákona č. 82/1998 Sb.).

Obec tedy neodpovídá za škodu při výkonu veřejné moci, kterou způsobí v rámci přenesené působnosti (tj. při výkonu státní správy); v tomto případě odpovědnost nese stát, avšak stát, pokud nahradil škodu, může za podmínek uvedených v § 16 zákona o odpovědnosti za škodu požadovat po obci příslušnou regresní úhradu.

Nemajetková újma

Podle § 1 odst. 3 zákona o odpovědnosti za škodu je obec povinna hradit za podmínek stanovených tímto zákonem též vzniklou nemajetkovou újmu. Problematika nemajetkové újmy, která představuje patrně dosavadní nejvýraznější zásah do zákona o odpovědnosti za škodu, byla do popisovaného zákona včleněna zákonem č. 160/2006 Sb. s účinností od 27. dubna 2006. Povinnost obce v samostatné působnosti hradit rovněž vzniklou nemajetkovou újmu se zavádí za podmínek blíže stanovených v § 31a zákona o odpovědnosti za škodu, který upravuje tzv. zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

Nemajetková (neboli nehmotná) újma je v českém právním řádu upravena např. v § 43 trestního řádu, který vychází z toho, že pachatel trestného činu může poškozenému způsobit mj. i nemajetkovou újmu [do 30. června 2011 trestní řád hovořil o morální škodě nebo jiné (rozumějme jiné než hmotné) škodě]. Nemajetkovou újmou lze tedy obecně rozumět škodu jinou než hmotnou (materiální, majetkovou), tj. škodu morální, imateriální, za kterou náleží poškozenému peněžitá – materiální – satisfakce (odškodnění).

Nemajetková újma jednak může být již obsažena ve škodě na zdraví (např. bolesti, ztížení společenského uplatnění), jednak může vyplývat z porušení práva, typicky práva na řízení v přiměřené lhůtě. Zákon o odpovědnosti za škodu v § 31a upravuje zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu v souvislosti s průtahy v řízení vedeném orgánem veřejné moci. I když se nehmotná újma vymezuje vedle škody hmotné, vztahují se na ni ustanovení zákona o odpovědnosti za škodu o náhradě škody v plném rozsahu.

Zakotvení nehmotné újmy do zákona o odpovědnosti za škodu je reakcí na problém nepřiměřených délek soudních řízení, který vychází z rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ze dne 10. července 2003 ve věci Hartman proti České republice, jenž dospěl k závěru, že v ČR neexistuje účinný prostředek nápravy nepřiměřené délky řízení. Podle právního názoru Evropského soudu pro lidská práva má nepřiměřená délka soudního řízení v zásadě dvojí dopad:

  • jednak ČR porušuje článek 13 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, kde se právo na účinný prostředek nápravy zaručuje („Každý, jehož práva a svobody přiznané touto Úmluvou byly porušeny, musí mít účinné právní prostředky nápravy před národním orgánem, i když se porušení dopustily osoby při plnění úředních povinností.“), a
  • jednak nemůže být namítáno, že stěžovatelé nevyčerpali vnitrostátní prostředky nápravy.

Z výše uvedených důvodů, tj. aby ČR byla schopna plnit své závazky vyplývající z Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a zároveň tím přispěla ke snížení zatížení Evropského soudu pro lidská práva, se přistoupilo k zakotvení odpovědnosti státu (popř. územních samosprávných celků) za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.

Zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu

Ustanovení § 31a zákona o odpovědnosti za škodu upravuje formu a rozsah náhrady za nemajetkovou újmu. Kritéria pro účely stanovení výše náhrady jsou převzata z judikatury Evropského soudu pro lidská práva, přičemž tato kritéria mají význam nejen k odůvodnění přiznaného rozsahu zadostiučinění, ale primárně slouží ke stanovení samotného nároku náhrady za nemajetkovou újmu (tj. vlastní posouzení přiměřenosti délky příslušného řízení).

Zákon o odpovědnosti za škodu v § 31a odst. 1 zakládá nárok na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, a to zásadně bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena též hmotná škoda (ušlý zisk či odškodnitelná újma na zdraví). Vznik případného nároku na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu je tedy nezávislý na tom, zda vznikla hmotná škoda či nikoliv (tj. obecně taková škoda, která je spojena buď se snížením majetkového stavu poškozeného, nebo naopak jeho očekávatelným nezvýšením).

Forma a rozsah náhrady

Ustanovení § 31a odst. 2 zákona o odpovědnosti za škodu vymezuje formu a rozsah náhrady za nemajetkovou újmu.

Formy náhrady (kompenzace) jsou následující:

  • peněžitá,
  • konstatování porušení práva (zákon však nestanoví, kdo a jakou formou může konstatovat porušení práva), nebo
  • „jiná“ (v úvahu může přicházet např. veřejná omluva orgánu veřejné moci poškozenému).

Zákon o odpovědnosti za škodu označuje peněžitou kompenzaci výlučně za subsidiární (podpůrný, náhradní) způsob, který může nastoupit až v situaci, pokud nebylo možno nemajetkovou újmu nahradit „jinak“ a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující.

Z hlediska rozsahu náhrady za nemajetkovou újmu (peněžitá kompenzace) zákon určuje, že při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne

  • k závažnosti vzniklé újmy a
  • k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

Závažnost vzniklé újmy bude posuzována např. ve skutečném dopadu nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu do osobnostní sféry poškozeného, reálného vlivu na jeho čest, společenskou pověst atd. Posuzování okolností, za nichž k nemajetkové újmě došlo, může spočívat např. ve zhodnocení počínání samotného poškozeného, v medializaci jeho případu atd.

Nemajetková újma vyvolaná průtahy v řízení

V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem (je to také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě, přičemž nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě), přihlédne se na základě § 31a odst. 3 zákona o odpovědnosti za škodu při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k

  • celkové délce řízení,
  • složitosti řízení,
  • jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení,
  • postupu orgánů veřejné moci během řízení a
  • významu předmětu řízení pro poškozeného.

Mgr. Jan Břeň

Seriál Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci
  1. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 31. 10. 2018
  2. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 21. 1. 2019 (právě čtete)
  3. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 20. 3. 2019
  4. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 3. 6. 2019
  5. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 26. 8. 2019
  6. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 12. 11. 2019
  7. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 10. 2. 2020
  8. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 7. 5. 2020
  9. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 21. 10. 2020
  10. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 5. 11. 2020
  11. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 18. 11. 2020
  12. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 2. 2. 2021
  13. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 29. 4. 2021
  14. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 2. 9. 2021
  15. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 15. 9. 2021
  16. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 29. 11. 2021
  17. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 7. 2. 2022
  18. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 17. 5. 2022
  19. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 25. 10. 2022
  20. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 31. 10. 2022
  21. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 31. 1. 2023
  22. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 23. 3. 2023