Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci

Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci 20.

31. 10. 2022 OF 2–3/2022 Legislativa

Obdobně jako u odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozlišuje zákon o odpovědnosti za škodu i v případě územních samosprávných celků při výkonu samostatné působnosti dvě formy objektivní odpovědnosti.

Konkrétně územní samosprávný celek odpovídá za škodu, kterou způsobil při výkonu veřejné správy v rámci vrchnostenské samostatné působnosti buď nezákonným rozhodnutím, anebo nesprávným úředním postupem.

Podmínky odpovědnosti za škodu

Odpovědnost územního samosprávného celku (ÚSC) za škodu způsobenou při výkonu vrchnostenské samostatné působnosti podle zákona o odpovědnosti za škodu nastupuje při kumulativním splnění tří podmínek, kterými jsou

  1. nezákonné rozhodnutí (§ 20 a 21 zákona o odpovědnosti za škodu), anebo nesprávný úřední postup (§ 22 zákona o odpovědnosti za škodu),
  2. vznik škody či nemajetkové újmy,
  3. příčinná souvislost (kauzální nexus) mezi nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a vznikem škody či nemajetkové újmy.

Nezákonné rozhodnutí

Rozhodnutím, na které dopadá působnost zákona o odpovědnosti za škodu, se rozumí výhradně rozhodnutí v podobě individuálního právního aktu, který se týká určité (konkrétně vymezené) věci a konkrétních (jmenovitě určených) osob.

V dané souvislosti je však vhodné připomenout, že zákon o odpovědnosti za škodu se vztahuje nejen na rozhodnutí ve věci (tj. meritorní rozhodnutí), ale zároveň i na rozhodnutí procesního charakteru, jímž byla způsobena škoda (a to vzhledem k tomu, že zákon o odpovědnosti za škodu neobsahuje žádný negativní výčet rozhodnutí, která by případně vylučoval ze své věcné působnosti).

Právní úprava

Odpovědností za škodu způsobenou vydáním nezákonného rozhodnutí územního samosprávného celku při výkonu (vrchnostenské) samostatné působnosti se zákon o odpovědnosti za škodu zabývá v následujících ustanoveních:

  • § 19 písm. a) – odpovědnost za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím;
  • § 20 – rozlišuje správní rozhodnutí vydaná dle správního řádu anebo postupem mimo správní řád;
  • § 21 – odkazuje na § 8, nárok lze uplatnit tehdy, pokud bylo vykonatelné rozhodnutí zrušeno pro nezákonnost příslušným orgánem;
  • § 31 – mj. upravuje náklady řízení.

Souvisejícími ustanoveními vztahujícími se k problematice odpovědností za škodu způsobenou vydáním nezákonného rozhodnutí jsou například následující:

  • § 23 – nárok územního samosprávného celku na regresní úhradu vůči státu či kraji;
  • § 32 – promlčecí doby (promlčení náhrady škody způsobené nezákonným rozhodnutím).

Právo na náhradu škody u nezákonného rozhodnutí

Podle § 20 zákona o odpovědnosti za škodu platí, že pokud bylo územním samosprávným celkem v samostatné působnosti

  • řízení, na něž se vztahují předpisy o správním řízení, vydáno nezákonné rozhodnutí, mají účastníci řízení právo na náhradu škody, která jim vznikla, přičemž právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo (odst. 1);
  • bylo-li nezákonné rozhodnutí vydáno postupem, který není stanoven předpisy o správním řízení, má právo na náhradu škody ten, komu vznikla škoda (odst. 2).

K výše uvedenému ustanovení je podstatné vymezení pojmu „předpisy o správním řízení“. Správním řízením se obecně chápe vrchnostenský postup správního orgánu směřující k vydání správního rozhodnutí (a to buď rozhodnutí konstitutivního, anebo rozhodnutí deklaratorního). Pro vymezení správního řízení není podstatné, zda se na něj správní řád vztahuje, či nikoliv (materiální definice správního řízení je obsažena v § 9 správního řádu). Správním řízením je nutno v intencích zákona o odpovědnosti za škodu rozumět rovněž řízení podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, byť se podle § 262 daňového řádu při správě daní správní řád nepoužije.

Obecným předpisem o správním řízení je správní řád, který upravuje správní řízení ve své části druhé a třetí. Vedle správního řádu se však správním řízením zabývají další právní předpisy, když upravují pro zvláštní správní řízení v příslušné oblasti veřejné správy větší či menší procesní odchylky od správního řádu. Jako příklad zvláštních procesních úprav lze uvést zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky, zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) atd.

Aktivní legitimace

Ustanovení § 20 zákona o odpovědnosti za škodu vymezuje okruh osob (poškozených), které jsou aktivně legitimovány k uplatnění nároku na náhradu škody. Zákon o odpovědnosti za škodu v odstavci 1 uvedeného ustanovení přiznává aktivní legitimaci k uplatnění nároku na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníkům řízení, kteří vystupovali v řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

Účastníci řízení dle vymezení ve správním řádu jsou:

  • hlavní účastníci (§ 27 odst. 1) v řízení o žádosti žadatel a další dotčené osoby, na které se musí vztahovat rozhodnutí správního orgánu; v řízení z moci úřední dotčené osoby, jimž má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit právo anebo povinnost nebo prohlásit, že právo nebo povinnost mají anebo nemají,
  • vedlejší účastníci (§ 27 odst. 2) jsou další dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech,
  • účastníci ze zákona (§ 27 odst. 3) osoby, o kterých to stanoví zvláštní zákon.

Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo (§ 28 správního řádu).

Příkladem rozhodnutí orgánů územních samosprávných celků při výkonu samostatné působnosti byla rozhodnutí o správních deliktech podle právní úpravy platné do 30. 6. 2017, za jejichž spáchání mohla být uložen pokuta (viz § 58 a 59 obecního zřízení, § 29 a 30 zákona o hlavním městě Praze anebo § 11 krajského zřízení). Dalším příkladem může být § 20 odst. 6 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, z něhož se výkladově dovozuje, že informace, které se týkají samostatné působnosti územního samosprávného celku, se mohou odmítnout (či částečně odmítnout) rozhodnutím územního samosprávného celku vydaným v samostatné působnosti.

Mgr. Jan Břeň

Seriál Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci
  1. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 31. 10. 2018
  2. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 21. 1. 2019
  3. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 20. 3. 2019
  4. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 3. 6. 2019
  5. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 26. 8. 2019
  6. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 12. 11. 2019
  7. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 10. 2. 2020
  8. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 7. 5. 2020
  9. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 21. 10. 2020
  10. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 5. 11. 2020
  11. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 18. 11. 2020
  12. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 2. 2. 2021
  13. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 29. 4. 2021
  14. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 2. 9. 2021
  15. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 15. 9. 2021
  16. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 29. 11. 2021
  17. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 7. 2. 2022
  18. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 17. 5. 2022
  19. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 25. 10. 2022
  20. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 31. 10. 2022 (právě čtete)