Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci

Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci 8.

7. 5. 2020 OF 1/2020 Legislativa

Předchozí článek našeho seriálu se věnoval nezákonnosti pravomocného rozhodnutí ve smyslu § 8 zákona o odpovědnosti za škodu, přičemž následující text pokračuje ve výkladu dalších souvisejících záležitostí.

Vedle zrušení pravomocného správního rozhodnutí příslušnými postupy podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), kterými jsou přezkumné řízení podle § 94 a násl. správního řádu, či jeden z důvodů pro obnovu řízení (viz § 100 odst. 4 správního řádu), popř. postup podle § 101 písm. a) správního řádu (podle kterého provést nové řízení a vydat nové rozhodnutí ve věci lze tehdy, jestliže je to nezbytné při postupu podle § 41 odst. 6 věty druhé správního řádu), může být pravomocné správní rozhodnutí zrušeno také správním soudem v rámci správního soudnictví, popř. rozhodnutím Ústavního soudu.

Zrušení rozhodnutí správním soudem

V oblasti správního soudnictví soudy podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy.

Řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu upravuje soudní řád správní v § 65 až § 78, přičemž aktivně legitimován k podání správní žaloby je každý, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti. Podle § 78 odst. 1 soudního řádu správního soud zruší napadené rozhodnutí pro nezákonnost nebo pro vady řízení, pokud je žaloba důvodná, přičemž pro nezákonnost zruší soud napadené rozhodnutí i tehdy, zjistí-li, že správní orgán překročil zákonem stanovené meze správního uvážení nebo jej zneužil.

Ustanovení § 78 odst. 2 soudního řádu správního upravuje možnost soudu změnit uložený trest za správní delikt, tj. jde o situaci, kdy sice nejsou dány důvody pro zrušení rozhodnutí, avšak trest byl správním orgánem uložen ve zjevně nepřiměřené výši.

Pravomocné rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví může být zrušeno na základě podané kasační stížnosti (§ 102 až § 110 soudního řádu správního). Pokud dospěje Nejvyšší správní soud k tomu, že kasační stížnost je důvodná, rozsudkem zruší rozhodnutí krajského soudu a věc mu vrátí k dalšímu řízení, pokud ve věci sám nerozhodl.

Zrušení rozhodnutí Ústavním soudem

Nezákonné správní rozhodnutí muže být rovněž zrušeno v řízení před Ústavním soudem za podmínek uvedených v zákoně č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. Podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu jsou ústavní stížnost oprávněni podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem.

Na základě § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

Podle § 82 odst. 1 zákona o Ústavním soudu Ústavní soud rozhodne nálezem, kterým ústavní stížnosti zcela vyhoví nebo ústavní stížnost zcela zamítne anebo jí zčásti vyhoví a zčásti ji zamítne (pro účely postupu podle zákona o odpovědnosti za škodu bude mít význam nález, kterým bude rozhodnutí pro nezákonnost zrušeno, popř. částečně zrušeno).

Nicotná rozhodnutí

Zákon o odpovědnosti za škodu neupravuje problematiku odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci nicotným (nulitním) rozhodnutím.

Nicotnosti rozhodnutí se věnuje správní řád v § 77, podle jehož odstavce 1 je nicotné takové rozhodnutí, k jehož vydání nebyl správní orgán vůbec věcně příslušný (to neplatí, pokud je vydal správní orgán nadřízený věcně příslušnému správnímu orgánu); nicotné je dále rozhodnutí, které trpí vadami, jež je činí zjevně vnitřně rozporným nebo právně či fakticky neuskutečnitelným, anebo jinými vadami, pro něž je nelze vůbec považovat za rozhodnutí správního orgánu. Na základě § 77 odst. 2 správního řádu nicotnost zjišťuje a rozhodnutím prohlašuje správní orgán nadřízený správnímu orgánu, který nicotné rozhodnutí vydal, a to kdykoliv; jestliže správní orgán dojde k závěru, že jiný správní orgán učinil úkon, který je nicotným rozhodnutím, dá podnět správnímu orgánu příslušnému k prohlášení nicotnosti.

Soudní řád správní v § 76 odst. 2 konstatuje, že zjistí-li soud, že rozhodnutí trpí takovými vadami, které vyvolávají jeho nicotnost, vysloví rozsudkem tuto nicotnost i bez návrhu. Pokud se důvody nicotnosti týkají jen části rozhodnutí, soud vysloví nicotnou jen tuto část rozhodnutí, jestliže z povahy věci nevyplývá, že ji nelze oddělit od ostatních částí rozhodnutí.

Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2011, sp. zn. 25 Cdo 3375/2008, vyplývá, že odpovědnost státu za škodu způsobenou správním rozhodnutím, jehož nicotnost byla vyslovena soudem, se řídí ustanoveními o odpovědnosti za škodu, která upravují odpovědnost za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím. Z tohoto plyne, že odpovědnost za škodu způsobenou nicotným rozhodnutím je v podstatě odpovědností za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím.

Řízení po zrušení rozhodnutí

Z povahy věci je nutné, aby poté, co bylo pravomocné rozhodnutí z důvodu nezákonnosti zrušeno, bylo řízení dále vedeno (nebylo-li však zároveň řízení ze zákonných důvodů zastaveno) a skončeno novým (pravomocným) rozhodnutím. I když z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2004, sp. zn. 25 Cdo 593/2003, by bylo možné dovodit, že pokud nebylo pravomocně skončeno řízení následující po zrušení pravomocného rozhodnutí pro nezákonnost, nelze toto rozhodnutí považovat (do té doby) za nezákonné, není možné tento závěr Nejvyššího soudu aplikovat obecně, neboť se týkal konkrétního specifického případu.

Ve věci odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím je nutno, vedle základního předpokladu existence škody vzniklé v příčinné souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí, vycházet z těchto závěrů:

  • existence samotného nezákonného rozhodnutí;
  • nezákonné rozhodnutí musí být (zpravidla) pravomocné;
  • rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem; a konečně
  • poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků.

Mgr. Jan Břeň

Seriál Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci
  1. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 31. 10. 2018
  2. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 21. 1. 2019
  3. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 20. 3. 2019
  4. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 3. 6. 2019
  5. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 26. 8. 2019
  6. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 12. 11. 2019
  7. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 10. 2. 2020
  8. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 7. 5. 2020 (právě čtete)
  9. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 21. 10. 2020
  10. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 5. 11. 2020
  11. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 18. 11. 2020
  12. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 2. 2. 2021
  13. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 29. 4. 2021
  14. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 2. 9. 2021
  15. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 15. 9. 2021
  16. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 29. 11. 2021
  17. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 7. 2. 2022
  18. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 17. 5. 2022
  19. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 25. 10. 2022
  20. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 31. 10. 2022
  21. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 31. 1. 2023
  22. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 23. 3. 2023