Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci

Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci 9.

21. 10. 2020 OF 2–3/2020 Legislativa

V předchozí části série článků popisující odpovědnost obce za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci byla věnována pozornost zejména zrušení správního rozhodnutí soudy a odpovědnosti za škodu způsobenou nicotným rozhodnutím.

Předkládaný text se zabývá souvisejícími podmínkami odpovědnosti obce za škodu způsobenou vydáním nezákonného rozhodnutí v intencích § 8 odst. 2 a 3 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.

Nepravomocná nezákonná rozhodnutí

Ustanovení § 8 odst. 1 zákona o odpovědnosti za škodu stanovuje jednu ze základních podmínek nároku na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, a to takovou, že příslušné nezákonné rozhodnutí musí být (obecně) pravomocné. Z této základní podmínky je však stanovena výjimka (§ 8 odst. 2): „Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku.“.

Uvedená výjimka tedy míří na taková nezákonná rozhodnutí, která jsou způsobilá přivodit vznik škody již ve fázi, kdy ještě nenabyla právní moci. Jedná se o tzv. předběžně vykonatelná rozhodnutí. Podle § 74 odst. 1 správního řádu obecně platí, že rozhodnutí je vykonatelné nabytím právní moci nebo pozdějším dnem, který je v jeho výrokové části uveden. Pokud však odvolání nemá odkladný účinek, je rozhodnutí předběžně vykonatelné. Vyloučení odkladného účinku odvolání může vyplývat ze zákona, anebo jej může vyloučit správní orgán.

Obecně platí, že nestanoví-li zákon jinak, má včas podané a přípustné odvolání odkladný účinek, přičemž v důsledku odkladného účinku odvolání nenastává právní moc, vykonatelnost, ani jiné právní účinky rozhodnutí. Je-li odkladný účinek odvolání vyloučen, vykonatelnost rozhodnutí nastává „ihned“ (nejdříve v okamžiku, kdy je rozhodnutí dotčené osobě stanoveným způsobem oznámeno).

Důvody pro vyloučení

odkladného účinku odvolání správním orgánem jsou upraveny v § 85 odst. 2:

  • jestliže to naléhavě vyžaduje veřejný zájem,
  • hrozí-li vážná újma některému z účastníků řízení, nebo
  • požádá-li o to účastník řízení (neplatí, pokud by tím vznikla újma jiným účastníkům nebo to není ve veřejném zájmu).

Ustanovení § 85 odst. 3 správního řádu doplňuje další (specifický) důvod vyloučení odkladného účinku odvolání, a to takový, že z důvodu ochrany práv nabytých v dobré víře, oprávněných zájmů účastníků řízení nebo veřejného zájmu lze vyloučit odkladný účinek odvolání, jehož zmeškání správní orgán promíjí. Je třeba zdůraznit, že v některých případech nemůže být odkladný účinek odvolání vyloučen (např. odvolání proti rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty má vždy odkladný účinek).

Správní orgán je povinen vyloučení odkladného účinku odvolání řádně odůvodnit. Výrok o vyloučení odkladného účinku odvolání je součástí rozhodnutí ve věci a proti tomuto výroku se nelze odvolat.

Na základě § 74 odst. 2 správního řádu je rozhodnutí ukládající povinnost k plnění vykonatelné, je-li v právní moci a jestliže uplynula lhůta ke splnění povinnosti. Rozhodnutí ukládající povinnost k plnění je předběžně vykonatelné, pokud odvolání nemá odkladný účinek, a byla-li stanovena lhůta ke splnění povinnosti, jejím uplynutím.

Ustanovení § 8 odst. 2 zákona o odpovědnosti za škodu tedy dopadá na situace, kdy bylo předběžně vykonatelné rozhodnutí vykonáno a v důsledku toho vznikla škoda (bez ohledu na to, že toto rozhodnutí není v právní moci). Uvedené ustanovení však pro vznik odpovědnosti za škodu zároveň stanoví, že poškozený musel využít řádného opravného prostředku, kterým následně dosáhl zrušení nebo změny tohoto předběžně vykonatelného rozhodnutí pro jeho nezákonnost.

Využití procesních prostředků

Na ustanovení, které stanoví výjimku z jinak obecného pravidla o pravomocném rozhodnutí, které bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno, navazuje pravidlo (§ 8 odst. 3), podle něhož lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje.

Ustanovení § 8 odst. 3 zákona o odpovědnosti za škodu předpokládá využití (téměř) všech procesních prostředků, kterými jsou

  • řádný opravný prostředek,
  • mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a
  • jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

Z uvedených ustanovení vyplývá, že v případě nezákonného nepravomocného, avšak vykonatelného rozhodnutí postačí z povahy věci využití pouze řádného opravného prostředku. V ostatních situacích se předpokládá využití (téměř) všech procesních prostředků. Podmínkou jak u nepravomocných vykonatelných rozhodnutí, tak i pravomocných rozhodnutí je skutečnost, že rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno pro nezákonnost.

Správní řád rozlišuje opravné prostředky řádné a mimořádné. Řádným opravným prostředkem lze napadnout pouze nepravomocné rozhodnutí, zatímco mimořádným opravným prostředkem lze brojit proti již pravomocným rozhodnutím.

Řádnými opravnými prostředky podle správního řádu jsou odvolání (§ 81 až 93), rozklad (§ 152) a odpor (§ 150). Mimořádným opravným prostředkem je obnova řízení (§ 100 a 102). K mimořádným opravným prostředkům je sice občas řazeno i přezkumné řízení (§ 94 až 99), avšak důsledně vzato se nejedná o opravný prostředek (podobně jako jím ostatně není ani obnova řízení nařízená z moci úřední), ale „pouze“ o dozorčí prostředek, neboť účastník řízení nemá právní nárok na zahájení přezkumného řízení (podnět k zahájení přezkumného řízení podle § 94 odst. 1 správního řádu nemá povahu žádosti o zahájení řízení ve smyslu § 44 a 45 správního řádu).

Vzhledem k tomu, že § 8 odst. 3 stanoví, že procesním prostředkem se rozumí mj. i „…mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení,“ je sporné, zda se mimořádným opravným prostředkem pro účely daného zákona myslí pouze obnova řízení nařízená z moci úřední, která je však svou povahou dozorčím prostředkem, podobně jako je jím přezkumné řízení, když na zahájení těchto řízení neexistuje právní nárok.

Rozhodnutí může být zrušeno i v rámci správního soudnictví podle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, či Ústavním soudem za podmínek uvedených v zákoně č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (oběma těmto řízením byla věnována pozornost v předchozí části článku).

Mgr. Jan Břeň

Seriál Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci
  1. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 31. 10. 2018
  2. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 21. 1. 2019
  3. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 20. 3. 2019
  4. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 3. 6. 2019
  5. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 26. 8. 2019
  6. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 12. 11. 2019
  7. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 10. 2. 2020
  8. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 7. 5. 2020
  9. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 21. 10. 2020 (právě čtete)
  10. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 5. 11. 2020
  11. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 18. 11. 2020
  12. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 2. 2. 2021
  13. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 29. 4. 2021
  14. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 2. 9. 2021
  15. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 15. 9. 2021
  16. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 29. 11. 2021
  17. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 7. 2. 2022
  18. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 17. 5. 2022
  19. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 25. 10. 2022
  20. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 31. 10. 2022
  21. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 31. 1. 2023
  22. Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, 23. 3. 2023